Časopis Listy
Popis
Zjistěte, co se opravdu děje v české společnosti, ale i v mezinárodní debatě. Odstup od denních rychlých zpráv nabízí Listy, dvouměsíčník pro kulturu a dialog.
Listy jsou pro každého, kdo chce přemýšlet o společnosti okolo nás v celé její rozmanitosti. Zakládáme si na tom, že si při čtení Listů můžete udělat čas pro nerušené přemýšlení. Vypnout počítač, ztlumit telefon, sednout si do křesla a zůstat jen s našimi texty a časem na soustředění.
Obsah vydání
Listy 2/2025: Mosty mezi světy, kritikou a kulturou – když slova budují prostor pro dialog
Druhé vydání časopisu Listy roku 2025 opět potvrzuje své postavení platformy, která spojuje intelektuální reflexi, politickou kritiku, kulturní komentáře a literární tvorbu v jedno pestré a hluboké čtení. V době, kdy veřejný prostor často trpí povrchností a polarizací, přichází Listy s důrazem na hledání mostů – mezi minulostí a současností, mezi různými národy, názory i mezi vědou a uměním. Toto číslo je výzvou k zamyšlení, k odvaze klást otázky a hledat odpovědi tam, kde se jiní spokojí s tichem.
Rozbíjení zrcadel a stavění mostů: Reflexe domácí scény
Úvodní texty věnované dění z domova nastavují kritické zrcadlo současné české společnosti. Lukáš Jelínek ve svém eseji ,Rozbíjet zrcadla se nevyplácí‘ upozorňuje na neochotu společnosti čelit vlastním problémům a sebeklamům. Kritika, místo aby byla vítána jako nástroj zlepšení, bývá často vnímána jako útok.
Na tento pohled navazuje Ondřej Holub v textu ,Když padají pilíře, postavme mosty‘, kde vyzývá k aktivnímu hledání cest, jak překlenout propasti mezi společenskými skupinami, mezi generacemi i mezi politickými tábory. Jeho úvaha je nejen apelativní, ale především inspirativní – nabízí konkrétní příklady, jak lze v praxi tvořit prostor pro dialog.
Intelektuálové, ekonomismus a vztah k přírodě
Další část čísla otevírá diskuzi o roli veřejných intelektuálů, jejichž úlohu v dnešní společnosti rozebírají Heda Čepelová a Miroslav Jašurek. Kladou otázku, zda intelektuálové ještě mají sílu ovlivňovat veřejné mínění, nebo zda byli pohlceni hlukem sociálních sítí a zjednodušených mediálních sdělení.
Hynek Skořepa se zamýšlí nad tématem boje s přírodou, který je paradoxem moderní civilizace – místo spolupráce a respektu přetrvává snaha přírodu podmanit, což vede k ekologickým krizím.
Výrazným příspěvkem je také text Naďy Johanisové o nástupu ekonomismu v akademické sféře. Autorka upozorňuje na nebezpečný trend, kdy univerzity a věda čím dál více podléhají tržní logice na úkor svobody bádání a kritického myšlení.
Mosty a připomínky historie
Sekce Mosty přináší řadu pozoruhodných příspěvků. Juraj Buzalka v textu ,Rúška dole, alternatíva!‘ rozebírá postpandemickou společnost a hledání alternativ k návratu k 'normálu', který už mnozí nechtějí.
Významnou reflexi přináší také Veronika Hofingerová a Jan Šícha ve své studii o proměně krajiny plné skladů, která klade důraz na ztrátu identity české krajiny ve prospěch logistických center.
Historické téma zastupuje Zdeněk Víšek s příspěvkem o československých jednotkách na západní frontě, kde připomíná hrdinství i tragédie spojené s druhou světovou válkou.
Ze světa: Politické zemětřesení a odkaz perestrojky
Globální témata rozebírají autoři v sekci Ze světa. Oliver Roethig kritizuje neoliberální politiku skrze esej o mzdových škrtech, zatímco Adrienne Woltersdorf a Philipp Kauppert analyzují současné politické zemětřesení v Evropě, kde sílí populismus a oslabuje důvěra v demokratické instituce.
Hynek Skořepa se věnuje čtyřiceti letům od počátku perestrojky, zatímco Greg Evans přináší hluboké zamyšlení nad odkazem Jimmyho Cartera jako posledního prezidenta, který věřil v transparentnost a otevřenost – ,americkou glasnosť‘.
Archiv, kultura a literární reflexe
Listy tradičně nezapomínají na archivní poklady. Text Eduarda Goldstückera o nebezpečí poruštění připomíná citlivé otázky národní identity, zatímco František Všetička oživuje Kafkovský odkaz v neotřelém světle.
Kulturní část Theatrum Mundi přináší eseje o divadle, literatuře i hudbě. Zaujme například příspěvek Andrea Hanáčkové o tom, jak horory učí publikum znovu pozorně naslouchat, či zamyšlení Adama El Chaara nad tím, proč by autorské čtení mělo být bezpečným prostorem pro tvůrce i publikum.
Próza, poezie a vizuální umění
Literární tvorba je zastoupena poezií Veroniky Šikulové a reflexemi nad díly Roberta Creeleyho či Mariána Hatala. Výrazná je také fotografická reportáž Adriána Švece – 324 dní v autě, která zachycuje existenci na cestách, daleko od komfortu domova.
Závěr: Listy 2/2025 – Dialog, který má smysl
Toto vydání Listů je manifestem otevřenosti, kritického myšlení a kulturní citlivosti. V každém textu je patrná snaha o hlubší porozumění světu kolem nás – ať už jde o politiku, ekologii, historii, nebo umění. Listy 2/2025 tak nabízejí čtenářům nejen informace, ale především prostor k zamyšlení, dialogu a hledání cest, jak se neztratit v době, která často tlačí k povrchnosti a spěchu.
73 Kč Cena vč. DPH