
Listy 1/2025
73 Kč
Druhé vydání časopisu Listy roku 2025 opět potvrzuje své postavení platformy, která spojuje intelektuální reflexi, politickou kritiku, kulturní komentáře a literární tvorbu v jedno pestré a hluboké čtení. V době, kdy veřejný prostor často trpí povrchností a polarizací, přichází Listy s důrazem na hledání mostů – mezi minulostí a současností, mezi různými národy, názory i mezi vědou a uměním. Toto číslo je výzvou k zamyšlení, k odvaze klást otázky a hledat odpovědi tam, kde se jiní spokojí s tichem.
Úvodní texty věnované dění z domova nastavují kritické zrcadlo současné české společnosti. Lukáš Jelínek ve svém eseji ,Rozbíjet zrcadla se nevyplácí‘ upozorňuje na neochotu společnosti čelit vlastním problémům a sebeklamům. Kritika, místo aby byla vítána jako nástroj zlepšení, bývá často vnímána jako útok.
Na tento pohled navazuje Ondřej Holub v textu ,Když padají pilíře, postavme mosty‘, kde vyzývá k aktivnímu hledání cest, jak překlenout propasti mezi společenskými skupinami, mezi generacemi i mezi politickými tábory. Jeho úvaha je nejen apelativní, ale především inspirativní – nabízí konkrétní příklady, jak lze v praxi tvořit prostor pro dialog.
Další část čísla otevírá diskuzi o roli veřejných intelektuálů, jejichž úlohu v dnešní společnosti rozebírají Heda Čepelová a Miroslav Jašurek. Kladou otázku, zda intelektuálové ještě mají sílu ovlivňovat veřejné mínění, nebo zda byli pohlceni hlukem sociálních sítí a zjednodušených mediálních sdělení.
Hynek Skořepa se zamýšlí nad tématem boje s přírodou, který je paradoxem moderní civilizace – místo spolupráce a respektu přetrvává snaha přírodu podmanit, což vede k ekologickým krizím.
Výrazným příspěvkem je také text Naďy Johanisové o nástupu ekonomismu v akademické sféře. Autorka upozorňuje na nebezpečný trend, kdy univerzity a věda čím dál více podléhají tržní logice na úkor svobody bádání a kritického myšlení.
Sekce Mosty přináší řadu pozoruhodných příspěvků. Juraj Buzalka v textu ,Rúška dole, alternatíva!‘ rozebírá postpandemickou společnost a hledání alternativ k návratu k 'normálu', který už mnozí nechtějí.
Významnou reflexi přináší také Veronika Hofingerová a Jan Šícha ve své studii o proměně krajiny plné skladů, která klade důraz na ztrátu identity české krajiny ve prospěch logistických center.
Historické téma zastupuje Zdeněk Víšek s příspěvkem o československých jednotkách na západní frontě, kde připomíná hrdinství i tragédie spojené s druhou světovou válkou.
Globální témata rozebírají autoři v sekci Ze světa. Oliver Roethig kritizuje neoliberální politiku skrze esej o mzdových škrtech, zatímco Adrienne Woltersdorf a Philipp Kauppert analyzují současné politické zemětřesení v Evropě, kde sílí populismus a oslabuje důvěra v demokratické instituce.
Hynek Skořepa se věnuje čtyřiceti letům od počátku perestrojky, zatímco Greg Evans přináší hluboké zamyšlení nad odkazem Jimmyho Cartera jako posledního prezidenta, který věřil v transparentnost a otevřenost – ,americkou glasnosť‘.
Listy tradičně nezapomínají na archivní poklady. Text Eduarda Goldstückera o nebezpečí poruštění připomíná citlivé otázky národní identity, zatímco František Všetička oživuje Kafkovský odkaz v neotřelém světle.
Kulturní část Theatrum Mundi přináší eseje o divadle, literatuře i hudbě. Zaujme například příspěvek Andrea Hanáčkové o tom, jak horory učí publikum znovu pozorně naslouchat, či zamyšlení Adama El Chaara nad tím, proč by autorské čtení mělo být bezpečným prostorem pro tvůrce i publikum.
Literární tvorba je zastoupena poezií Veroniky Šikulové a reflexemi nad díly Roberta Creeleyho či Mariána Hatala. Výrazná je také fotografická reportáž Adriána Švece – 324 dní v autě, která zachycuje existenci na cestách, daleko od komfortu domova.
Toto vydání Listů je manifestem otevřenosti, kritického myšlení a kulturní citlivosti. V každém textu je patrná snaha o hlubší porozumění světu kolem nás – ať už jde o politiku, ekologii, historii, nebo umění. Listy 2/2025 tak nabízejí čtenářům nejen informace, ale především prostor k zamyšlení, dialogu a hledání cest, jak se neztratit v době, která často tlačí k povrchnosti a spěchu.
Vybíráme pro vás z Listů 1/2025. Objevte Listy, tradici kvalitního psaní o společnosti, politice a kultuře.
Čtěte Listy, je to zdravé — www.listy.cz
SVĚT V POHYBU
→ Z domova
Nezávislé myšlení se nejlépe podporuje praxí, proto prostým sledování Elona Maska jen ztrácíme čas, který bychom mohli věnovat něčemu užitečnějšímu (třeba čtení Listů, pozn. redakce). Velký význam nemá ani zlobit se na veřejnoprávní média, to je jako zlobit se na svůj stín. Ale co s nimi máme dělat? Očividně nevíme, co si počít se signály krize, které nám dává příroda, a stále máme tendenci vydávat se slepými cestami.
Do nich je vedena labyrintem ztráty smyslu i akademická sféra. Proti honbě za efektivitou, závodem ke dnu a financializací celé akademické sféry můžeme postavit sdílení vědomostí a společnou snahu porozumět světu, zprostředkovat znalosti lidem bez ohledu na to, zda na to mají. Cestu ale známe k silné Evropě: Navzdory aklamacím o tisíciletých říších a věčných řádech byla silná především tehdy, když stavěla mosty.
Z domova píšou Lukáš Jelínek, Ondřej Holub, Heda Čepelová a Miroslav Jašurek, Hynek Skořepa a Naďa Johanisová.
→ Mosty
Paradoxy lidové geopolitky Slovenska můžeme ukázat na československých zbrojařích, kteří na volání po míru pohádkově bohatnou. Tož zatím dobrý, zní z Rakouska, nástup orbánismu ohlašovaný v minulých Listech byl odvrácen. Jestli je to dobrý, zjistíte o halách logistických center v Evropském zeleném pásu.
Odtud vás vezmeme zpátky do historie a zase k dnešku, a to všechno kvůli výročí konce 2. světové války. Jaký byl příběh československých jednotek na západní frontě? A jak pracujeme s odkazem více než 60 tisíc příslušníků Rudé armády, kteří padli na konci války při osvobozování Slovenska?
Mosty staví Juraj Buzalka, Martin Burian, Veronika Hofingerová s Janem Šíchou, Zdeněk Víšek a Pavel Ičo.
→ Ze světa
Zášť, pocit vyloučení ze společnosti nebo osamělost: Problémy s cenovou dostupností bydlení hrozí trvalými rozpory v sociální struktuře našich měst a čtvrtí. Mezitím evropská komise veřejnými zakázkami odměňuje společnosti způsobující pokles mezd a 72 % evropských občanů a občanek se domnívá, že to je potřeba změnit.
Změnit svůj osud by chtěla i odsouzená Marine Le Pen. Jak její případ otřásl francouzskou politickou scénou? Ať už jakkoliv, nejspíš méně, než politikou před 40 lety otřásla perestrojka. Že změnit směr v politice není nic jednoduchého, se přesvědčil nedávno zesnulý bývalý americký prezident Jimmy Carter. Při dnešním vědomí institucionálních a ekonomických sil, které stály proti němu, bychom měli říci, že pozoruhodné je už vůbec to, že se kdy pokusil stanovit si cíle, které dnes můžeme popsat jako americká glasnosť.
Zprávy ze světa přinášejí Gerald Koessl, Oliver Roethig, Adrienne Woltersdorf s Phillipem Kauppertem, Hynek Skořepa a Greg Evans.
→ Archiv
,Právě tak jsem-li nucen, i když přitom používám vlastního jazyka, říkat pouze to, co odpovídá vizi velikosti, prestiže, moci ruského národa, pak jsem i v tomto případě, třebaže jiným způsobem, porušťován.‘
Připomeňte si s Archivem Listů a Františkem Všetičkou Eduarda Goldstückera, od jehož smrti na konci května uplyne 25 let.
KULTURA
→ Theatrum mundi
Skutečnost, že se příběhy 19. století tak dobře aktualizují, svědčí o tom, že nás jeho maloměšťácká a patriarchální morálka stále nepustila ze sevření. Dozajisté v sevření teď ale drží ostravské Divadlo Petra Bezruče Cenu divadelní kritiky za rok 2024 v kategorii ,Divadlo roku‘ – a zaslouženě. Kdosi mlaskne, něco zašustí, funění přechází v usilovný dech. Ocenění zaslouží i hororové podcasty. Ale patří i pocitu hororového (roz)ladění na autofikčním čtení?
Do Theatra mundi zvou Alena Zemančíková, Pavla Bergmannová, Andrea Hanáčková a Adam El Chaar.
→ Próza a poezie
Deti moje, ja vám niečo poviem, a čože to bude, mám ja jednu gitaru, akože tá hraje, cimbrm, brm, cimbrm, brm, tak hraje gitara... A cože nám Veronika Šikulová v Cukrových ružích poví? A jak k nám skrze Petra Šestáka promluví báseň Roberta Creeleyho? Proč? Proč ne. Jenomže proč! A nakonec přijměte pozvání Mariána Hataly do chvíle, kdy opät pribehol náš milený, škoricový kocúr Dorian G., zvlalil sa na plagát, rozmarne na ňom vylihuje a lišiacky zametá chvostom.
→ Literatura
Slavných třicet let možná není tak slavných. Jak odsunout minulost do historie? A odsune Magnesii Literu do historie Cena literární kritiky? Z historie naopak vytahujeme maďarského spisovatele László Németha. Co se stane se současnými knižními novinkami Bol som na zozname vraha zo Zámockej, Zubama po skle, Život v našem městě a dalšími přemýšlí naši recenzenti, ale stejně je to především na vás, čtenářkách a čtenářích.
Světem literatury vás provedou Blanka Kalinová, Adam El Chaar, Hynek Skořepa, Marián Hatala a Frantiček Všetička.
→ Jazyk a album
Ráno vstanu, namedím si krajíc, a protože pršelo, tak zajdu nahoubit. Není lepší způsob, jak se nachillovat. Snad jen nacítit trendy v češtině s Viktorem Tichákem. A pak s Veronikou Opletalovou naskillit smíchocviky.
→ Fejetony
Deti, ktoré nám vládnu, už nedospejú. Dokážeme napriek tomu dospievať my? Když už jsme u toho dětství, věk není pouhé číslo, ale neúprosně plynoucí čas jako cesta v podstatě trudného prožívání společnosti i přírody, kterou mladistvě křepčící starci nijak neobalamutí.
Svět očima fejetonů tradičně vidí Václav Jamek, Tomáš Horváth, Jan Novotný, Ondřej Vaculík, Tomáš Tichák a Alena Wagnerová.
→ Fotografie
Zapněte si pásy, vezmeme vás na cestu autem. Celkem na 324 dní. A řídí Adrián Švec se svou kolekcí fotek 324 dní v autě.
Vydavatel | Listy, dvouměsíčník pro kulturu a dialog |
---|---|
Publikováno | 16. 4. 2025 |
Formát | On-line čtečka bez nutnosti instalace (Chrome, Edge, Firefox). Aplikace MEDIATÉKA pro Android a iOS. |
Velikost | 2 MiB (Přesná velikost se může mírně lišit dle využívaného zařízení.) |
Pro co nejlepší zážitek z procházení webu - aby fungovalo vyhledávání, abychom si pamatovali, co máte v košíku, abyste jednoduše zjistili stav vaší objednávky, abychom vás neobtěžovali nevhodnou reklamou a abyste se nemuseli pokaždé přihlašovat.
Proto od vás potřebujeme souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se dočasně ukládají ve vašem prohlížeči. Děkujeme, že nám ho dáte a pomůžete nám tak web zlepšovat.