Listy 5/2024
73 Kč
Listy 4/2024: Rozbor společnosti v proměnách času a myšlenek
Jarní vydání časopisu Listy 4/2024 přináší pestrou mozaiku myšlenek, esejí, rozhovorů a kulturních reflexí, které propojují aktuální společenská a politická témata s historií, uměním a filosofií. Listy jsou známé svou hloubkou a precizností, kterou přinášejí do analýzy klíčových událostí a trendů, a tento vydání nezklame svou šíří i detailními vhledy do různých oblastí lidského života.
Lukáš Jelínek ve své eseji ,Politika plná strachu‘ analyzuje současný politický diskurz, který je stále více formován strachem a nejistotou. V globalizovaném světě, kde rychlé změny přinášejí nejen technologický pokrok, ale i rostoucí polarizaci, se politika stává arénou, kde strach a populismus získávají na síle. Jelínek upozorňuje, že zatímco strach může mobilizovat voliče, zároveň ochromuje demokratické procesy a vede k jednoduchým řešením na složité problémy. Tento text je podnětem k zamyšlení nad tím, jakým způsobem se politika mění a jak se do ní promítají globální nejistoty, jako jsou migrace, klimatická krize či technologické změny.
Antonín Rašek se zamýšlí nad rolí umění ve společnosti a zdůrazňuje, že umění nemůže existovat bez kritiky. Kritika, podle Raška, není jen hodnocením, ale nástrojem, který pomáhá umění růst a reagovat na svět kolem nás. Tato myšlenka je v dnešním světě umění klíčová – v době, kdy umění může být jak politickým projevem, tak osobním vyjádřením. Rašek nás zve k úvaze nad tím, jak kritika může formovat nejen umění, ale i naše chápání světa, a jak důležité je, aby kritika zůstala svobodná a otevřená.
Esej Václava Jamka ,Hostina bohů‘ se zabývá otázkou fanatismu a jeho vlivem na současnou společnost. Jamek upozorňuje na to, jak se fanatici, kteří si myslí, že vlastní pravdu, snaží změnit svět k obrazu svému, často bez ohledu na důsledky. Tato esej je ostrou kritikou současných politických i náboženských fanatismů, které nevidí složitost reality a místo toho prosazují jednostranný pohled na svět. Jamek nás vede k zamyšlení nad tím, jak snadno se mohou dobré úmysly zvrtnout v nebezpečný extremismus, který narušuje rovnováhu společnosti.
Juraj Buzalka v článku ,Dezoláti v rukách nihilistů‘ představuje fenomén nihilismu v politice, který se stává stále výraznějším, zejména v reakci na zklamání z tradičních politických systémů. Buzalka popisuje, jak nihilistické proudy využívají deziluze občanů k prosazování destruktivních programů, které často vedou k chaosu a rozkladu institucí. Tento text je varováním před politikou, která odmítá jakékoli hodnoty a místo toho staví na destrukci bez jasného cíle či vize. Buzalka se zabývá tím, jaké jsou důsledky tohoto přístupu pro demokracii a jak proti němu můžeme bojovat.
František Všetička přináší historickou sondu do první světové války se zaměřením na Belgii, malý stát, který se stal symbolem hrdinného odporu proti německé invazi. Všetička rozebírá, jaký dopad měla válka na Belgii nejen vojensky, ale i kulturně a společensky. Tato historická reflexe nabízí pohled na to, jak se i malé národy mohou stát klíčovými hráči v globálních konfliktech, a jak se historické události otiskují do národní identity a kolektivní paměti.
Veronika Hofingerová a Jan Šícha se zaměřují na neobvyklý příběh přírody a historie – Zelený pás, který vznikl na místě bývalé železné opony mezi východním a západním Německem. Tento unikátní přírodní koridor, dnes významný ekologický projekt, se stal symbolem naděje a obnovy po pádu železné opony. Autoři se zabývají tím, jak se z místa, které kdysi rozdělovalo Evropu, stal prostor, kde se příroda mohla svobodně obnovit. Tato proměna zrádcovské zóny v oázu biodiverzity je připomínkou, že i z traumatických událostí historie může vyrůst něco krásného a životaschopného.
Sára Vidímová analyzuje současnou situaci francouzské levice a její pokus o renesanci. Po letech úpadku se francouzští socialisté snaží najít nové cesty, jak oslovit voliče a znovu získat politický vliv. Vidímová sleduje, jakými strategií se socialisté pokoušejí přizpůsobit měnícím se politickým podmínkám, a jak se snaží formulovat odpovědi na otázky, které trápí moderní Francii – jako jsou sociální nerovnosti, migrace a klimatické změny. Tento článek je důkladným rozborem, který přináší vhled do složitého procesu politické obnovy a transformace.
Hans Dubois se v eseji věnuje jednomu z největších současných problémů Evropy – krizi bydlení. Se stoupajícími cenami nemovitostí a nedostatkem dostupného bydlení čelí mnoho evropských měst kritické situaci. Dubois rozebírá možné způsoby, jak tuto krizi řešit, včetně státní regulace, podpory sociálního bydlení a inovativních projektů zaměřených na udržitelnou urbanistiku. Tato analýza přináší cenné informace pro každého, kdo se zajímá o sociální politiku a budoucnost měst.
Jan Rychlík ve svém otevřeném dopise oslovuje ruského přítele a snaží se hledat mosty mezi dvěma světy, které se v důsledku geopolitických konfliktů zdají být stále vzdálenější. Rychlík nabízí upřímnou reflexi současné politické situace, zejména vztahů mezi Ruskem a Západem, a zároveň vyjadřuje naději, že dialog a porozumění mohou přinést změnu. Tento dopis je nejen osobní výzvou k přátelství a porozumění, ale také širším zamyšlením nad tím, jak geopolitické konflikty ovlivňují mezilidské vztahy.
Listy 4/2024 jsou sbírkou hlubokých úvah, historických reflexí a analýz současných společenských a politických trendů. Každý článek otevírá nové perspektivy a zve čtenáře k tomu, aby se zamyslel nad tím, co formuje svět kolem nás. Tento pestrý mix esejí a rozhovorů ukazuje, že i v době rychlých změn a nejistot je důležité hledat hlubší souvislosti a rozumět historii, která nás obklopuje.
Vybíráme pro vás z Listů 4/2024. Listy jsou dvouměsíčník s pestrou porcí textů o domácí i zahraniční politice a společnosti a opravdu bohatou dávkou kultury zahrnující knižní a divadelní recenze, fotografickou přílohu nebo povídky, básně a fejetony.
Čtěte Listy, je to zdravé — www.listy.cz
————
SPOLEČNOST
→ Proč se z české veřejné debaty ztrácí otevřeně liberální, rovnostářské nebo zelené politické pozice? Zamyslete se s Hedou Čepelovou a Miroslavem Jašurkem.
→ Opravdu jsou výsledky evropských voleb nebo odstoupení Joea Bidena z kandidatury na amerického prezidenta důvodem k radosti? O mizejícím kompasu píše Lukáš Jelínek.
→ Sté výročí narození novináře Antonína Liehma, zásadního autora Listů, připomíná člen naší redakce Patrik Eichler.
→ Na pozadí olympiády se šířily mnohé překvapivé hoaxy. Potřebujeme příběh emancipace a naplnění smyslu republiky, volá Juraj Buzalka ve svém textu o životním postoji ,dezolátů’.
→ Honem z voleb do voleb! Martin Burian se ve své tradiční zprávě z rakouského dění zaměřuje na Svobodné, nové spojence Viktora Orbána a Andreje Babiše v evropské frakci Patrioti pro Evropu. Rakousko ale na konci září čekají volby do rakouského parlamentu: Jak je na tom politická scéna?
→ Reportáž ze zeleného pásu na bývalé německo-německé hranici přináší Veronika Hofingerová s Janem Šíchou – a nabízí i zobecnění z poznatků, k nimž došli při pobytu v těchto regionech kdysi oddělených železnou oponou.
→ Nemohlo nám uniknout neočekávané vítězství levicové kolice Nová lidová fronta ve volbách do francouzského Národního shromáždění. Okolnosti překvapivého výsledku představují Michel Perottino v rozhovoru s Patrikem Eichlerem a Vladimírem Špidlou a Sára Vidímová.
→ Ze světa přinášíme i další texty: zprávu o zastaralém a nespravedlivém současném mezinárodním systému, závodech ve zbrojení, sankcích a hrozbách nahrazujících ideje odzbrojení, diplomacie a obchodu nebo to nejzásadnější ze strhujícího politického eseje Neviditelná doktrína.
→ Díky spolupráci s partnerským časopisem Progressive Post vám můžeme představit texty o perspektivách europarlamentní politiky, ale i politice bydlení jakožto jednomu z hlavních témat začínajícího volebního období.
→ Jedinečný svědectví z posledních dní 2. světové války a o následcích protifašistického odboje přináší deník Ondrej Ďureje, v té době gymnazisty zatčeného nacisty. Deník zachycuje čas jeho zajetí i okolnosti útěku. Vzpomínky přinášíme při příležitosti 80. výročí Slovenského národního povstání.
KULTURA
→ Daleko do světa vás vezme Jakub Guziur. Ke svému vykladačskému zastavení si vybral haiku Kobajaši Issy.
→ Listy mají tu čest vůbec poprvé zveřejnit povídku Jana Rychlíka (1916–1964) Úředník. Jana Rychlíka můžete znát především jako hudebníka a skladatele (například hudba k filmům Stvoření světa, Hudba z Marsu nebo Limonádový Joe), záběr jeho uměleckých zájmů byl však mnohem širší – a právě povídka Úředník inspirovaná vyprávěním režiséra, spisovatele a scénáristy Jana Brdečky je toho příkladem.
→ Svou povídkou přispěl do nových Listů i Jan Jeništa, polonista z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
→ Francie patřila v posledních týdnech především olympiádě. Přesto si našla čas připomenout sté výročí smrti Franze Kafky. Mladší generace se ke Kafkovi vrací a objevuje jej ve světle vlastních pocitů a zkušeností, píše Blanka Kalinová.
→ David Zábranský není pozér, nadepsal svou velmi osobní recenzi nové Zábranského knihy básník a redaktor Adam El Chaar. Text literárního historika Jana Rubeše vás naladí na připravované vydání překladu knihy Raoula Hausmanna Dada Kurýr, v nových Listech si můžete najít cestu i ke knize Zrychlené okamžiky Jarmily Marie Skalné nebo Kerouacově Duluozově marnosti.
→ Na divadelní prkna s Theatrem mundi tentokrát zavítáte do Nové scény Národního divadla a jejího nového představení Wernisch. Jak zaujalo naše autorky, Alenu Zemančíkovou a Pavlu Bergmannovou? A kam ještě podle Bergmannové vyrazit po Česku za divadlem?
→ Pevnost Terezín hledá svou identitu města a historickou paměť i ve zvukové podobě. Jak se to daří? Z letních cest podává zprávu Andrea Hanáčková.
→ Nejde s tím nic dělat, je to vidět všude okolo nás: blíží se začátek nového školního roku. Viktor Tichák před tímto faktem nezavřel oči a v Jazyce nás vezme mezi Prupky, propisy a průpisky.
→ Francii v novém čísle Listů neutečete ani mezi fejetony, o to se svými texty postarají Alena Wagnerová a Václav Jamek. Ponecháme vás v napjetí, jak si s přehršlem fejetonistických námětů poradil Tomáš Tichák.
→ Když odvrátíte pozornost od všedností za oknem a otevřete si fotografickou přílohu Listů, objevíte Všednosti zcela nové, dalo by se říci nevšední. O to se svými snímky postará Daniel Šperl.
Vydavatel | Listy, dvouměsíčník pro kulturu a dialog |
---|---|
Publikováno | 14. 8. 2024 |
Formát | On-line čtečka bez nutnosti instalace (Chrome, Edge, Firefox). Aplikace MEDIATÉKA pro Android a iOS. |
Velikost | 2 MiB (Přesná velikost se může mírně lišit dle využívaného zařízení.) |
Pro co nejlepší zážitek z procházení webu - aby fungovalo vyhledávání, abychom si pamatovali, co máte v košíku, abyste jednoduše zjistili stav vaší objednávky, abychom vás neobtěžovali nevhodnou reklamou a abyste se nemuseli pokaždé přihlašovat.
Proto od vás potřebujeme souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se dočasně ukládají ve vašem prohlížeči. Děkujeme, že nám ho dáte a pomůžete nám tak web zlepšovat.