Časopis Meduňka

Obsah vydání

Duben v Meduňce se nese v duchu hluboké péče o tělo i duši, a hlavním tématem čísla je štítná žláza – nenápadný, ale zásadní dirigent tělesné harmonie. Čtenáře provází celým spektrem přístupů: od západní medicíny přes tradiční čínskou medicínu až po přírodní a celostní léčebné směry. Profesorka Anna Strunecká přibližuje fyziologii štítné žlázy a varuje před rostoucím počtem jejích poruch, které se podle ní pojí s toxickým zatížením životního prostředí a potravinových řetězců. Vysvětluje, jak se do našich těl dostávají umělé hormony, například prostřednictvím masa zvířat krmených hormonálně upravovaným krmivem.

Z jiného úhlu nahlíží na problematiku Eva Zimmelová, která přináší čtenářům pohled tradiční čínské medicíny. Ta chápe štítnou žlázu jako součást komplexního systému rovnováhy mezi orgány a energetickými drahami těla. V podobném duchu se nese příspěvek Ivy Lhotské, která mapuje možnosti přírodní léčby pomocí bylin, adaptogenů a podpůrných terapií zaměřených na vyrovnání hormonálních výkyvů. Celostní pojetí, jak ho předkládá Linda Lacinová, podtrhuje důležitost psychické pohody, životního stylu a vnímání vlastního těla jako celku, v němž vše souvisí se vším.

Zcela výjimečný je článek Václava Větvičky o rostlině černobýlu. Autor nenásilně propojuje botanické poznatky s kulturními kontexty – připomíná, že právě tento druh pelyňku roste i v okolí ukrajinského Černobylu, čímž získává zvláštní symboliku. Pelyněk se po staletí používal k očistě těla i prostoru, a článek se tak nese v duchu návratu k dávným znalostem přírody.

Velikonoční tématika v tomto vydání má hluboký duchovní rozměr. Vladimír Strejček se zamýšlí nad duchovním významem vzkříšení jako nad procesem transformace – nejen v teologickém, ale i symbolickém smyslu. Velikonoce chápe jako příležitost k vnitřní obnově a novému začátku. Jiří Mazánek pak přináší osobní a poetické zamyšlení s názvem ,Píseň mého srdce‘, v němž propojuje meditativní zkušenost s hudebním a duchovním vnímáním života.

Z praktických rad zaujme čtenáře návod na výrobu jarního vypichovaného věnce od Markéty R. Vopičkové. Tento tradiční prvek jarní výzdoby se stává zároveň meditativní činností, která propojuje člověka s cykly přírody.

V oblasti přírodní medicíny zaujme článek o kontryhelu obecném – bylince dubna. Martin Kolár v něm oživuje znalosti starých bylinářek, které využívaly tuto rostlinu pro péči o ženské zdraví. Kontryhel působí nejen fyzicky, ale také symbolicky jako podpora ženské síly a rovnováhy.

Vědecko-duchovní rovinu otevírá příspěvek Víta Syrového, který se zabývá fenoménem ,živé vody‘. Autor se pokouší rozklíčovat, co činí vodu živou nejen z hlediska chemie, ale i energie – tedy vibrace, struktury a schopnosti nést informace. Text připomíná staré příběhy a zároveň vybízí k praktickému přemýšlení o kvalitě vody, kterou pijeme.

Meduňka tak i tentokrát spojuje medicínu, přírodu, spiritualitu i každodenní inspirace do jednoho celku. V čísle rezonuje výzva k harmonizaci – nejen štítné žlázy, ale i celého života v kontextu propojenosti těla, mysli a duše.