Časopis Fakta a svědectví

Obsah vydání

Fakta a Svědectví 5/2025: Příběhy na pomezí paměti, vědy a lidské síly

Nejnovější vydání časopisu Fakta a Svědectví opět potvrzuje svou výjimečnost na české publicistické scéně. Nabízí široké spektrum témat, která propojují historii s osobními příběhy, uměním i přírodními jevy. V tomto čísle se čtenář setká s portréty významných osobností, zapomenutými kapitolami z českých dějin, vědeckými kuriozitami a připomínkami událostí, které formovaly kolektivní paměť i identitu. Každý článek je zároveň výpravou do jiného světa – ať už je to hollywoodské pozlátko, zlínské ulice roku 1944 nebo hlubiny pod šumavskými hradbami.

George Clooney a síla kulturního exportu

Úvodním textem čísla je překvapivě profil hollywoodské hvězdy George Clooneyho, který však není pouze holdem slavnému herci. V článku Richarda Švandy se Clooney stává symbolem fenoménu, kdy se populární kultura mění v nástroj měkké moci a diplomacie. Autor sleduje, jak se hollywoodský lesk stal součástí globálního kulturního exportu Spojených států – včetně jeho dopadu na vnímání Ameriky v postsovětských zemích.

Americká svoboda a Coca-Cola: Dvojí dar po válce

Autorka Jitka Lenková navazuje poutavým článkem, který nese název ,Američané nám přivezli svobodu – a Coca-Colu‘. Text zkoumá atmosféru poválečného Československa, kdy se do východní Evropy po boku svobody začaly valit i první produkty amerického konzumu. Nejde však jen o popis kulturního střetu – autorka se zamýšlí nad hlubším významem těchto ,darů‘ a jejich vnímání v kontextu studené války a narůstající nedůvěry vůči Západu.

Philippe Halsman: Mistr portrétu a psychologie

Karel Polanský přináší zasvěcený profil Philippa Halsmana, fotografa, jenž dokázal zachytit nejen fyzickou podobu svých modelů, ale i jejich duši. Věnoval se portrétům slavných, včetně Salvadora Dalího, Alfreda Hitchcocka či Marilyn Monroe, ale jeho tvorba přesahuje rámec celebrity. Článek zkoumá, jak Halsmanova metoda ,jumpologie‘ – focení lidí ve skoku – odhalovala jejich pravé já, a jak se jeho osobní příběh prolnul s dějinami 20. století.

Ukradená budoucnost a zelený dar z vesmíru

Ve znepokojivém eseji Ukradená budoucnost se Jaromír Grünwald zamýšlí nad tím, jak totalitní režimy deformovaly představy o budoucnosti. Text čerpá z příkladů propagandistických obrazů, urbanistických vizí i vzdělávacích modelů, které měly utvářet ,nového člověka‘ – ale často spíše vytlačovaly individuální svobodu a tvořivost.

Naopak příspěvek Vltavíny – zelený dar z vesmíru od Jitky Lenkové nabízí naději v kráse a záhadě. Zkoumá původ těchto výjimečných přírodních skel, jejich sběratelskou a geologickou hodnotu i roli v mystických tradicích. Čtenář se ponoří do příběhu vesmírného dopadu, který přinesl kousky zeleného skla až na jih Čech.

Pátrání po ostatcích a historie v terénu

Silným momentem čísla je text Martina Jindry, který popisuje pátrání po ostatcích faráře popraveného nacisty. Článek není jen archeologickým reportem, ale i hluboce lidským příběhem o odhodlání, paměti a spravedlnosti. Každý nalezený úlomek kosti se tu stává symbolem historického vzkazu.

Technicky zaměřený, ale čtivý článek Ing. Jiřího Fencla Haselburg: Předsunutá dělostřelecká bašta hradu Vimperk přibližuje vojenskou architekturu pozdního středověku. Ukazuje, jak se hrady přizpůsobovaly nové realitě dělostřelectva – a že i malá bašta mohla hrát významnou roli ve strategii obrany.

Zlín ve válce a vzestup kulturistiky

Publicistický pohled Jana Dvořáka Rok 1944 ve Zlíně aneb válečný čundr je osobní i historický zároveň. Přináší vzpomínky na dětská dobrodružství během války – ale v kontextu okupace, pracovního nasazení a každodenního strachu. Čtenář zde uvidí velké dějiny optikou malých lidí.

Peter Bučka v textu Od kamenů k činkám sleduje fascinující historii vzpírání a posilování – od antických sochařů přes cirkusové siláky až po moderní fitness. Text osloví nejen sportovní nadšence, ale i ty, které zajímá, jak se fyzická kultura proměňovala ve vztahu ke společenským normám.

Hildegarda z Bingenu a rozdělený svět

Miloš Jesenský přináší článek Lieky svätej Hildegardy, kde se spojuje historie, spiritualita a léčitelství. Hildegarda, mystička a léčitelka z 12. století, nabízí svébytný pohled na tělo a duši – a její rady jsou dnes opět inspirací pro přírodní medicínu.

Závěr čísla patří textům s globálním přesahem. Jana Skarlantová v eseji Rozdělený svět reflektuje současné geopolitické napětí a jeho historické paralely. A Petr Litoš v článku Záblesky v temnotě připomíná příběhy jedinců, kteří i v dobách největšího temna dokázali svítit – činy, slovy nebo jen obyčejnou lidskostí.

Fakta a Svědectví: Časopis, který nezapomíná

Toto číslo je opět výjimečným svědectvím o tom, jak se velké dějiny skládají z jednotlivých osudů. Kombinuje publicistiku, investigaci, vědu i paměť – a zve čtenáře na cestu, kde minulost není minulostí, ale neustále přítomným hlasem.