Živá historie 3/2025
119 Kč
Živá historie 4/2025
Obsah vydání
Dubnové číslo magazínu Živá historie se noří hluboko do středověkých dějin české státnosti a přináší fascinující vhled do doby, kdy se z knížectví rodilo království. Hlavní téma čísla nese název ,První králové rodu Přemyslovců‘ a redakce v něm rozplétá nejen spletité dynastické vztahy a diplomatické námluvy se Svatou říší římskou, ale i kulturní a symbolické aspekty spojené se zrozením královské identity v českých zemích.
Dlouhá cesta ke koruně byla skutečně epická. Přemyslovci po celé generace usilovali o královský titul, který by nebyl jen dočasnou výsadou, ale stálou součástí moci. Pokusy Vratislava II. i Vladislava II. skončily jen částečným úspěchem – titul získali, ale jen pro sebe, bez možnosti dědičného předání. Až Přemysl Otakar I. na počátku 13. století dokázal vyjednat dědičné české království, a tím položil základ stabilní královské moci. Magazín detailně rozebírá důvody, proč právě jemu se podařilo to, co jeho předchůdcům ne – mimo jiné díky promyšlené diplomacii a schopnosti lavírovat mezi papežem a císařem.
Rubrika ,Králové bez trůnu a žezla?‘ se zabývá rozdíly mezi jednotlivými královskými tituly – proč Vratislav a Vladislav měli titul ,král‘, ale fakticky si nemohli dovolit to, co jejich nástupci? A proč měl Přemysl Otakar I. výrazně větší autoritu nejen doma, ale i na mezinárodní scéně? Odpověď hledejme ve složité politice Svaté říše římské a v proměně významu titulu v čase.
V článku ,Mezi císařem a velmoži‘ se čtenář dozví, jaké postavení měly České země v rámci Svaté říše římské a proč bylo začlenění do této struktury pro vývoj české státnosti zásadní. Na rozdíl od sousedních Poláků nebo Uhrů byli Přemyslovci neustále v těsném kontaktu s říšskou elitou, což formovalo i charakter jejich vlády – často se museli více obávat domácí šlechty než vnějších hrozeb.
Zcela konkrétní podobu dějin dostává téma ,Čelenka pro knížete Čechů‘, kde redakce popisuje nejstarší listinu, jež dokládá existenci českého státu – listinu z roku 1158, kdy císař Fridrich I. Barbarossa povolil Vladislavovi II. nosit čelenku jako symbol královské moci. Tento akt byl sice ceremoniální, ale měl zásadní symbolický význam, který předznamenal další vývoj české státní reprezentace.
Magazín se nevěnuje pouze politickým a dynastickým aspektům, ale také hmotným památkám, jež po Přemyslovcích zůstaly. V článku ,Po stopách Přemyslovců‘ redakce představuje artefakty, které dnes uchovávají muzea či kostely – korunovační insignie, listiny, mince i architektonické památky jako Vyšehrad či první románské stavby.
Vedle hlavního tématu však číslo nabízí i pestrou směs dalších historických lahůdek. Zvláštní pozornost si zaslouží článek ,Barokní oko Státní bezpečnosti‘, který odhaluje, jak komunistická StB zneužívala věž kostela sv. Mikuláše na Malé Straně jako pozorovatelnu. Orwellovská realita sledování se zde propojuje s architektonickým dědictvím baroka, vytvářejíc mrazivý kontrast mezi sakrálním prostorem a represivní praxí.
Z politických témat zaujme i bitva u Orši z roku 1514, kde se spojená vojska Litvy a Polska střetla s Moskvou. Bitva je dnes téměř zapomenutá, ale tehdy šlo o klíčový střet o kontrolu východní Evropy, jehož výsledek měl zásadní dopad na geopolitickou mapu regionu.
V rubrice Věda a umění se pozornost obrací k vynálezu knihtisku. Článek ,Na prahu informační revoluce‘ popisuje, jak Johannes Gutenberg svým tiskařským lisem změnil svět. Jeho technický vynález nebyl jen revolucí v šíření knih, ale zásadně ovlivnil i náboženské, vědecké a politické dění následujících století.
Nechybí ani ženské příběhy, jako je ten o Alžbětě z Yorku, dceři, sestře, neteři, manželce i matce anglických králů, která svou dynastickou rolí ovlivnila vývoj Anglie více než mnozí mužští panovníci.
V historických drobnostech zaujme i článek o ženských sportovních kláních ve starověku, rubrika věnovaná největšímu ropnému magnátovi Rockefellerovi, či pohled do světa řemeslného boomu, který ukazuje, že rukodělná práce rozhodně nepatří minulosti, ale stává se čím dál aktuálnějším projevem touhy po autenticitě.
Živá historie 4/2025 tak nabízí výjimečně vyváženou kombinaci hluboké analýzy středověkých kořenů české státnosti a pestré palety dalších historických fenoménů. Čtenář se může těšit na texty, které jsou fundované, čtivé a plné detailů – a zároveň dávají historii hlas, který je i po staletích živý a podnětný.
Obsah vydání byl vygenerován pomocí AI. V případě nepřesností nás, prosím, kontaktujte.
Popis
Elektronický časopis Česká i světová historie jako na dlani!
Detaily
| Vydavatel | Extra Publishing, s. r. o. |
|---|---|
| Publikováno | 20. 3. 2025 |
| Formát | On-line čtečka bez nutnosti instalace (Chrome, Edge, Firefox). Aplikace MEDIATÉKA pro Android a iOS. |
| Velikost | 2 MiB (Přesná velikost se může mírně lišit dle využívaného zařízení.) |