
Tajemství Vesmíru 4/2025
99 Kč
Jak plyne čas? Je to skutečně nevyhnutelná veličina, která řídí náš svět, nebo jen pouhá iluze? Může mít Jupiter mohutné prstence jako Saturn? A co přinese další fáze programu Artemis? Odpovědi na tyto otázky a mnoho dalších fascinujících témat přináší nové vydání časopisu Tajemství vesmíru, které zavede čtenáře do hlubin vesmíru, k záhadám kosmonautiky i k úchvatným úkazům, které lze pozorovat přímo ze Země.
Čas – neviditelná síla, která zdánlivě neúprosně plyne vpřed, formuje náš svět a dává směr celému vesmíru. Přesto se vědci i filozofové stále přou o to, zda je skutečný, nebo jen lidskou konstrukcí. V tomto čísle se ponoříme do hlubokých teorií o podstatě času a prozkoumáme koncepty, které ho popisují jako iluzi vytvořenou naším vnímáním. Jaké jsou nejnovější poznatky fyziky v této oblasti? A může existovat realita, ve které čas nehraje žádnou roli?
Když se řekne prstence planet, většina lidí si okamžitě vybaví Saturn, jehož obrovská soustava prstenců uchvacuje astronomy už po staletí. Ale co Jupiter, největší planeta Sluneční soustavy? V porovnání s jinými plynnými obry má překvapivě slabé prstence. Co brání tomu, aby měl podobně mohutné prstence jako Saturn? Jaké síly působí v jeho okolí a proč jeho soustava prstenců zůstala nevýrazná?
Tajemné zelené, modré a červené závoje tančící na noční obloze fascinují pozorovatele už po tisíce let. Polární záře je jedním z nejkrásnějších atmosférických jevů na Zemi, ale málokdo ví, že podobné úkazy lze spatřit i na jiných planetách Sluneční soustavy. Jak vznikají polární záře na Jupiteru, Saturnu nebo Neptunu? A jakým nebezpečím mohou být vystaveni astronauti, pokud se ocitnou v oblastech, kde sluneční vítr vytváří tyto nádherné, ale potenciálně nebezpečné světelné show?
S blížící se érou pilotovaných misí na Mars se nabízí otázka, jak vlastně vypadá den na rudé planetě. Jak jasné je tamní sluneční světlo? Jak se mění jeho intenzita během dne a jaké by to mělo důsledky pro budoucí kolonisty? V tomto čísle se podíváme na to, co čeká první osadníky, kteří se vydají dobývat naši sousední planetu.
Černé díry jsou jedním z nejzáhadnějších a nejničivějších fenoménů vesmíru. Přestože o jejich existenci dnes už nepochybujeme, otázka jejich celkového počtu zůstává otevřená. Pomocí nejmodernějších teleskopů NASA se vědci pokusili zmapovat, kolik těchto supermasivních objektů se skrývá v kosmické prázdnotě – a výsledky jsou překvapivé. Kolik černých děr se může nacházet v naší galaxii? A mohou být černé díry běžnější, než jsme si doposud mysleli?
Mise Artemis slibuje návrat člověka na Měsíc, ale plánovaný časový harmonogram se neustále posouvá. Přesto program Artemis rozhodně není nečinný – nejnovější výzkumy se soustředí na hledání ,živé vody‘, tedy vodního ledu, který by mohl zajistit zásoby pro budoucí lunární základny. Jaké jsou dosavadní objevy a jak se mění vize lidské přítomnosti na Měsíci?
Slunce je naším životodárným zdrojem energie, ale stále o něm víme překvapivě málo. Evropská sonda Solar Orbiter se vydala do jeho bezprostřední blízkosti, aby odhalila nové informace o jeho povrchu a sluneční aktivitě. V exkluzivním rozhovoru s fyzikem Davidem Píšou se dozvíme, co nového už sonda odhalila a jaké záhady Slunce nám ještě zbývá rozluštit.
Mezi kosmonauty dominovali dlouhou dobu Američané a Sověti. Ale kdo byl první cizinec, který se dostal do amerického raketoplánu? Ulf Merbold, německý fyzik, otevřel dveře astronautům z dalších zemí a zároveň nepřímo přispěl k tomu, že se Vladimír Remek stal prvním kosmonautem, který nepocházel ani z USA, ani ze Sovětského svazu.
Sovětský svaz vyvinul jednu z nejmocnějších raket své doby – Energiju. Přesto se nakonec ukázalo, že pro ni vlastně nebylo využití. Jaké byly její technologické možnosti a proč se nakonec stala slepou uličkou kosmonautiky?
Zářící vlasatice, které se objevují na obloze a mizí v hlubinách vesmíru, vždy budily pozornost a v minulosti byly často považovány za předzvěst velkých událostí. Jaké komety nás v příštích letech čekají a které z nich se přiblíží Zemi natolik, že je budeme moci pozorovat pouhým okem?
I když nás nečeká úplné zatmění, částečné zakrytí Slunce a Měsíce může nabídnout krásnou podívanou. Kdy a kde budou nejlépe vidět? Jak se správně připravit na jejich pozorování?
Nové vydání Tajemství vesmíru přináší odpovědi na hluboké otázky o čase, gravitaci, vesmírných tělesech i dobývání kosmu. Pokud vás fascinují záhady vesmíru, inovace v kosmonautice a nejnovější vědecké objevy, tento měsíc si časopis rozhodně nenechte ujít.
Elektronický časopis Objevování a dobývání kosmu! Skytá nádhera vesmíru a dramatické příběhy jeho dobyvatelů.
Vydavatel | Extra Publishing, s. r. o. |
---|---|
Publikováno | 6. 3. 2025 |
Formát | On-line čtečka bez nutnosti instalace (Chrome, Edge, Firefox). Aplikace MEDIATÉKA pro Android a iOS. |
Velikost | 2 MiB (Přesná velikost se může mírně lišit dle využívaného zařízení.) |
Pro co nejlepší zážitek z procházení webu - aby fungovalo vyhledávání, abychom si pamatovali, co máte v košíku, abyste jednoduše zjistili stav vaší objednávky, abychom vás neobtěžovali nevhodnou reklamou a abyste se nemuseli pokaždé přihlašovat.
Proto od vás potřebujeme souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se dočasně ukládají ve vašem prohlížeči. Děkujeme, že nám ho dáte a pomůžete nám tak web zlepšovat.