Časopis Měsíčník HOST

Obsah vydání

Měsíčník HOST 4/2025: Literární setkání s technobaronstvím, fantazií i staletým Gatsbym

Dubnové vydání Měsíčníku HOST opět potvrzuje, proč je tento magazín nepostradatelným průvodcem pro všechny milovníky literatury, kultury a hlubokých společenských reflexí. Tentokrát se čtenáři mohou těšit na výjimečný rozhovor s nositelem Nobelovy ceny, zamyšlení nad fantastikou v české beletrii, rozsáhlou analýzu fenoménu technobaronů i na setkání s poezií a prózou evropských i domácích autorů. Vše je navíc okořeněno esejemi, historií a fascinujícím pohledem do života fotografa Boba Krčila.

Orhan Pamuk: Mezi obrazy, slovy a uličkami Istanbulu

Hned v úvodu nás čeká exkluzivní rozhovor s jedním z nejvýraznějších světových spisovatelů současnosti – Orhanem Pamukem. Rozhovor nazvaný ,Ta vrána, to jsem já‘ odhaluje autorův jedinečný pohled na propojení literatury a výtvarného umění, jeho fascinaci muzei jako jinoprostory a především hluboký vztah k rodnému Istanbulu. Pamuk zde mluví nejen o psaní, ale i o tom, jak města a jejich atmosféra formují lidské příběhy. Rozhovor je pozvánkou do světa, kde se slova stávají obrazy a historie promlouvá skrze ulice.

Fantastika všedních dnů: Když se realita prolíná s nemožným

V sekci Kontexty přináší Ivan Adamovič brilantní úvahu o fantastických prvcích v současné české beletrii. Text s názvem ,Fantastika obecné potřeby‘ ukazuje, jak se prvky sci-fi a fantasy nenápadně vkrádají do děl autorů, kteří by ještě nedávno byli řazeni výhradně k realistickému proudu. Adamovič reflektuje, jak dnešní nejistá a proměnlivá doba otevírá prostor pro žánrové přesahy a proč je fantastika důležitým nástrojem k uchopení složité současnosti.

Téma čísla: Technobaronství – novodobé impérium digitálních vládců

Středobodem čísla je rozsáhlý tematický blok věnovaný fenoménu TECHNOBARONŮ. Pět esejistických textů od různých autorů rozkrývá pozadí moci digitálních magnátů a jejich vlivu na politiku, kulturu i každodenní život.

• Matouš Hrdina ve svém eseji ,Prodavači vzduchu‘ přináší kritický pohled na nové formy digitálního feudálního myšlení a varuje před návratem starých hierarchií v digitálním hávu.

• Jarda Michl analyzuje v textu ,Digitální krev a půda‘ nebezpečné propojení techno-utopismu s krajní pravicí a ukazuje, jak snadno se ideály svobody mění v nástroj radikalizace.

• Lukáš Grygar spojuje svět počítačových her s internetovou pravicí a vykresluje portrét vykořeněného ,bílého muže‘ hledajícího smysl v digitálních světech.

• Klára Votavová se zaměřuje na české prostředí a jeho ,pochopení pro moguly‘, kdy je nekritická adorace podnikatelů a víra ve všespásnou digitalizaci často na úkor kritického myšlení.

• Jakub Jetmar pak v provokativním eseji ,Politika jako porno‘ rozebírá mechanismy internetové kultury a způsoby, jakými digitální prostor deformuje veřejnou debatu a politickou scénu.

Tento blok je zásadním příspěvkem k pochopení dynamiky současného světa, kde moc přestává být jen politická či ekonomická, ale stále více digitální.

Esej, beletrie a poezie: Literární duše HOSTa

V literární části zaujme Lena Dorn se svým deníkem k překladu básnické sbírky Luboše Svobody. Esej ,Rytmus a povrch‘ je nejen reflexí překladatelské práce, ale i poetickou úvahou o tom, jak jazyk tvoří naši realitu.

Rubrika Beletrie představuje básníka čísla Ádáma Vajnu, jehož verše vynikají lehkostí i hlubokým podtextem. K tomu přibývá povídka Ljudmily Petruševské, která v ,Síle vody‘ opět potvrzuje své mistrovství v zachycování lidské křehkosti.

Domácí literární scénu obohacuje text Štěpána Tůmy v rámci rubriky ,Nová jména‘, kde autor přináší syrový pohled na ,světskej život‘.

Bob Krčil: Fotograf, jehož odkaz stále žije

Rozhovor s Janem Doušou otevírá fascinující svět fotografa Boba Krčila. Pod názvem ,Držím klíč od Bobova odkazu‘ se skrývá vyprávění o posedlosti, vášni k umění a snaze uchovat památku výjimečné osobnosti české fotografie. Nová monografie i cesta v jeho stopách odhalují nejen Krčilův talent, ale i jeho specifický pohled na svět.

Velký Gatsby: Sto let amerického snu

V závěru přichází krásná literární tečka od Martina Pokorného, který v eseji ,Drobnokresba velikosti‘ připomíná století od vydání Fitzgeraldova Velkého Gatsbyho. Tento nadčasový román je zde rozebrán nejen jako příběh o lásce a zradě, ale především jako ostrá kritika iluzí amerického snu.

Shrnutí

Měsíčník HOST 4/2025 je intelektuálním svátkem pro každého, kdo hledá hlubší smysl v literatuře, kultuře i společnosti. Od osobních příběhů Orhana Pamuka, přes varovné analýzy digitální éry, až po poezii, prózu a reflexi literárních klasiků – toto vydání je důkazem, že slova mají sílu nejen bavit, ale i měnit pohled na svět kolem nás.