Časopis II. světová

Obsah vydání

Dubnové číslo magazínu II. světová přináší čtenářům hluboký ponor do klíčových okamžiků druhé světové války, od krvavého konce Třetí říše až po neviditelné fronty vědeckého výzkumu a odbojových sítí. Titulní článek je věnován dramatickému finále nacistického Německa – bitvě o Reichstag v roce 1945, kde se symbolicky i doslova rozhodovalo o osudu Berlína.

Bitva o Reichstag byla poslední kapitolou krvavé knihy, kterou psala druhá světová válka v Evropě. V troskách hlavního města, mezi ruinami a pod neustálou dělostřeleckou palbou, se odehrál nelítostný boj na život a na smrt. Sovětští vojáci postupovali dům od domu, patro od patra, a Reichstag, budova dávno zbavená své původní parlamentní funkce, se stal ikonickým symbolem dobytí Berlína. Tento článek čtenáře nejen provede strategickými detaily a taktikou Rudé armády, ale připomene i lidské osudy vojáků na obou stranách barikády.

Nechybí ani reflexe významných postav – Winston Churchill a jeho touha být přítomen u vylodění v Normandii se střetla s realitou bezpečnostních obav. Magazín odhaluje, proč byl britský premiér nakonec z účasti na Dni D odrazen, přestože trval na tom, že chce kráčet po plážích vedle spojeneckých vojáků.

V rubrice duelů těžké techniky se čtenáři mohou těšit na srovnání dvou mohutných děl: amerického 8-inch Gun M1 a německého 17-cm Kanone 18. Obě zbraně byly navrženy pro ničení opevněných pozic na velkou vzdálenost, a článek podrobně rozebírá jejich balistické výkony, přesnost, mobilitu i roli v bojových operacích.

Jedinečným příběhem je portrét Rudolpha von Rippera, rakouského aristokrata, který se stal nejen vynikajícím výtvarníkem, ale i aktivním bojovníkem proti nacismu. Jeho životní dráha je fascinující směsicí umění, války a osobní odvahy.

Magazín se dále věnuje málo známému, avšak klíčovému fenoménu: vědeckému výzkumu ve službách války. Americký Úřad pro vědecký výzkum a vývoj (Office of Scientific Research and Development) měl za úkol nejen vývoj nových zbraní, ale i medicínských a technických inovací, které se staly základem pro poválečný pokrok.

V rámci méně známých kapitol bojových dějin se dočteme o českých partyzánech bojujících u Ceresole Reale v Itálii. Tito bývalí vojáci protektorátního vládního vojska přeběhli k partyzánům a aktivně se zapojili do bojů proti fašistům, čímž dokázali, že odpor vůči okupantům měl mnoho podob.

Velmi zajímavý vhled nabízí i článek o spojovacím centru Hitlerova hlavního stanu – takzvané ústředně, která zajišťovala komunikaci mezi jednotlivými velitelskými složkami Wehrmachtu. Dozvídáme se, jak byla strukturována, jaké technologie se používaly a jak klíčovou roli hrála v řízení válečných operací.

Historický rozměr přináší i text o Friedhelmu Burbachovi, nacistickém diplomatovi, který působil ve Španělsku a Portugalsku. Burbach byl svědkem mnoha zlomových momentů a jeho sbírka medailí nese svědectví o tehdejší diplomatické hře v Evropě.

Obrazová část magazínu dokumentuje posedlost Třetí říše prací – Reichsarbeitsdienst, pracovní služba mladých Němců, měla formovat ideální občany režimu. Fotografie zachycují disciplínu, tvrdost i ideologii, která stála za tímto programem.

V sekci ,Zapomenuté zbraně‘ redakce připomíná obrněný automobil Beaverette, který vznikl ve Velké Británii v improvizovaných podmínkách. Ačkoliv jeho bojové nasazení bylo omezené, představuje ukázku odhodlání bránit ostrov v dobách nejistoty.

Politicko-vojenský rozměr války doplňuje článek o Osterově spiknutí z roku 1938, kdy se skupina německých generálů pokusila svrhnout Hitlera a obnovit monarchii. Tento neúspěšný plán je dokladem toho, že odpor vůči nacismu existoval i uvnitř německé armády.

Závěr čísla patří letectvu – Westland Lysander, britský letoun s krátkým vzletem, se stal nepostradatelným pomocníkem pro tajné mise a výsadky agentů do okupované Evropy. Jeho schopnost přistát v noci na polních letištích dělala z tohoto stroje nenápadného, ale mimořádně efektivního spojence odboje.

II. světová 4/2025 tak představuje vydání nabité obsahem, kde se mísí klíčové bitvy, špionáž, odboj, technika, diplomacie i lidské příběhy. Každý článek přispívá k hlubšímu porozumění tomu, jak komplexní a zároveň osobní byla největší válka v dějinách lidstva.