Časopis 100+1 historie SPECIÁL

Obsah vydání

100+1 historie SPECIÁL léto 2025: Hrady, zámky a jejich fascinující příběhy

Letní speciál magazínu 100+1 historie se noří do kamenného srdce české minulosti – mezi hrady, zámky a jejich tajemství. S úctou k architektuře, respektem k legendám a chutí odhalovat neznámé stránky dobře známých památek vznikl výjimečný přehled, který není jen turistickým průvodcem, ale především vyprávěním o moci, víře, obranných strategiích i lidských vášních otisknutých do zdiva. Od majestátu Pernštejnů až po legendy z Housky se rozprostírá pestrá mozaika příběhů, která láká k objevování a zamyšlení.

Pernštejn – král moravských hradů

Impozantní pevnost rodu Pernštejnů nese přívlastek ,král moravských hradů‘ právem. Hrad Pernštejn, postavený na skále s výhledem do lesnatého údolí, představuje učebnicový příklad středověké fortifikace kombinované s pozdějšími renesančními úpravami. Článek zaujme nejen architekturou, ale i příběhem rodu, který významně ovlivnil vývoj Moravy, a snahami o zachování jedinečného interiéru, který je dodnes výmluvným svědkem šlechtické hrdosti.

Z hloubi dějin: od románských věží po husitské bašty

Historie nejstarších kamenných hradů sahá až do 12. století a přináší pohled na počátky pevnostního stavitelství v českých zemích. Rubrika ,Z hloubi českých dějin‘ ukazuje nejen vznik těchto symbolů moci, ale i postupný přechod od románských věží ke gotickým hradním jádrům.

Do této linie patří i dramatický osud Hukvald – zříceniny, na které se střídali olomoučtí biskupové, husitští hejtmani i zdivočelá příroda. Podobně zřícenina Kašperku, kterou nechal postavit Karel IV., sloužila jako obranný pilíř hranic a dnes patří k dominantám Šumavy.

Žižka, obrana republiky a Josefov

Moderní technologie umožnily digitálně zrekonstruovat podobu hradu, který patřil Janu Žižkovi – slepému hejtmanovi. Jeho odkaz se propojuje s tématem obrany, jež se rozvíjí v článcích o srubu Březinka, který byl připraven čelit nacistickému vpádu, ale nikdy nedostal příležitost svou účinnost prokázat, a o pevnostním městě Josefov. Ten byl postaven jako nedobytná pevnost, ale jeho vojenský význam se postupně ztratil ve stínu měnících se strategií.

Hrady v mytologii a kultuře: Houska a druhý život památek

Snad nejzáhadnějším místem je Hrad Houska, opředený legendou o bráně do pekla. Článek se nebojí zabrousit do folklóru a okultních výkladů, ale zároveň zůstává pevně ukotven v historickém kontextu a stavební logice.

Sekce věnovaná ,druhému životu památek‘ ukazuje, jak se hrady, zámky a stará sídla objevují v knihách, filmech i počítačových hrách. Tato proměna z historických kulis na kulturní ikony reflektuje naši touhu po kontinuitě a smysluplnosti dědictví.

Loos, Lednice a architektura jako jazyk idejí

Výtvarně laděné články se zaměřují na postavu Adolfa Loose – kontroverzního architekta, jehož dílo oscilovalo mezi racionalitou a provokací. V článku se reflektuje nejen jeho vliv na moderní architekturu, ale i to, jak jeho odkaz dodnes rozděluje odbornou veřejnost.

Zámecký park v Lednici pak slouží jako ukázka duchovní architektury – jeho symbolika odkazuje na svobodné zednáře a filozofii, která propojuje krajinu, člověka a vesmír v jeden harmonický celek.

Neznámé poklady: archiv v Třeboni, Kamennka a přehrady

Zvláštní pozornost si zaslouží i méně známá místa. Třeboňský archiv není jen správním sídlem, ale i estetickým skvostem. Brněnská ,Kamenka‘ připomíná sociální realitu dělnických čtvrtí, které se časem staly útočištěm umělců a snílků.

Kapitolou sama pro sebe jsou přehrady v Jizerských horách, jejichž vznik reagoval na tragické události roku 1897. Kamenné hráze, které dnes chrání krajinu, jsou zároveň tichými památníky lidské odolnosti a technické invence.

Letní speciál 100+1 historie je výpravou napříč staletími, kde se historie potkává s mýtem, umění s technikou a paměť s budoucností. Každý hrad, zámek či zřícenina se stává bránou do příběhu, který je stále živý – pokud se zastavíme a zaposloucháme.