Časopis 100+1 zahraniční zajímavost

Obsah vydání

V novém vydání časopisu 100+1 zahraničních zajímavostí se otevírá pestrý a mnohovrstevnatý svět, kde se mísí dávná historie, nevyřešené záhady, poznatky moderní vědy i fascinující přírodní jevy. Každý článek je jako okno do jiné dimenze – plné příběhů, kontroverzí, objevů a někdy i pořádné dávky lidského humoru a odvahy.

Jedním z největších lákadel čísla je rozsáhlé zamyšlení nad nejznámější horolezeckou záhadou všech dob. Kdo byl první na Everestu? Dodnes není jisté, zda na vrchol Mount Everestu jako první skutečně vystoupili Edmund Hillary a Tenzing Norgay, nebo zda je o celé desítky let předběhli George Mallory a Andrew Irvine, kteří zmizeli beze stopy během expedice v roce 1924. Článek ,Ztraceni na Everestu‘ kombinuje dobové výpovědi, moderní forenzní poznatky a mapuje i nové pokusy najít jejich těla a odpovědi. Jde o příběh odvahy, tragédie a lidského hledání limitů, který dodnes inspiruje a zároveň zůstává opředen tajemstvím.

Z oblasti historie zaujme článek ,Prezidenti z žuly‘, který se věnuje monumentálnímu památníku Mount Rushmore. Tato ikonická dominanta amerického Jižní Dakoty měla původně sloužit jako symbol národní hrdosti a přilákat turisty. Místo toho ale už sto let vyvolává diskuze – o tom, koho představuje, koho opomíjí a jakým způsobem byla krajina zabrána původním obyvatelům. Text nahlíží na Mount Rushmore nejen jako na kamenické mistrovské dílo, ale především jako na politický a kulturní symbol s velmi rozporuplným dědictvím.

Rovněž ,Výstřelky reformace‘ přinášejí nečekaný pohled na seriózní téma náboženských přeměn v Anglii 16. století. Reformace totiž neprobíhala jen ve znamení svatého boje, ale často i absurdních zákazů, kuriózních trestů a paradoxních nařízení. Autor dokazuje, že i v temných dějinných obdobích se lze pousmát – samozřejmě s vědomím historického kontextu.

Milovníky fauny potěší hned několik textů. ,Černobílé hvězdy‘ líčí každodenní život pand velkých v Národní zoo ve Washingtonu. Pandy zde nejsou jen chráněným druhem, ale i hlavní atrakcí sledovanou desítkami kamer, které živě přenášejí jejich lenošení i hravé okamžiky. Text se dotýká širšího tématu – jak chov v zajetí pomáhá zachránit ohrožené druhy a jaké dilema představuje, když se ochrana přírody střetává s lidskou fascinací.

V přírodovědné rubrice najdeme poutavý článek o rostlinách, které si dávají na čas. ,Kdo si počká…‘ odhaluje svět květin, které nekvetou každý rok, ale třeba jen jednou za desetiletí. Autoři vysvětlují, proč se příroda někdy rozhodne pro tento evoluční krok a jaké překvapení může přinést těm, kdo jsou ochotni čekat.

K cestovatelským vrcholům čísla bezesporu patří reportáž ,Guinea na dlani‘, která se pokouší rozplést složité geopolitické členění ostrova Nová Guinea. Západní Papua, Papua Nová Guinea, Irian Jaya – jak se v tom vyznat? Článek nabízí přehledný výklad, ale i zasvěcený pohled do života místních obyvatel a biodiverzity, která nemá na světě obdoby.

Nechybí ani trocha nostalgie a dobrodružství v textu ,Podél trati duchů‘, který líčí příběh kdysi slavné železnice spojující Senegal, Mali a Niger. Vlaky po ní dnes téměř nejezdí, přesto se trať stala cílem cestovatelů, kteří hledají zapomenuté kouty světa, a připomínkou doby, kdy železnice měnila tvář afrického kontinentu.

Vědecká část čísla nabízí dvě velmi silná témata. Prvním je ,Smrtící vedro‘ – článek o tom, jak se kvůli klimatickým změnám zvyšují teploty na místech, kde už lidské tělo nezvládá fungovat bez vážných rizik. Druhým je ,Péče o mladé‘, fascinující ornitologická studie o tom, zda je výhodnější monogamie, nebo promiskuita u ptáků z pohledu evolučního úspěchu. Biologické drama se tu odehrává mezi hnízdy, v lesích a na loukách – a s výsledky, které přepisují učebnice.

Závěr magazínu přináší silný lidský příběh – ,Nemocný génius‘, portrét Stephena Hawkinga, jehož mysl překračovala hranice vesmíru, zatímco tělo mu neustále házelo klacky pod nohy. A aby toho nebylo málo, poslední článek ,Paměť plná děr‘ rozebírá, proč naše vzpomínky nejsou nikdy přesné – a jak si mozek doplňuje prázdná místa podle vlastních pravidel.

100+1 přináší i tentokrát špičkovou směs faktů, emocí a objevů, která čtenáře nejen informuje, ale i nutí přemýšlet. Je to okno do světa – široce otevřené, poutavé a plné překvapení.