Ekonom 51-52 - 19.12.2024
99 Kč
Nové vydání časopisu Ekonom přináší pestrý mix témat, která sahají od konce ruského vlivu na české rafinérie až po proměny investičního trhu a digitalizaci, která se v mnoha ohledech vymyká kontrole. Klíčovým bodem tohoto čísla je konec ropovodu Družba, který symbolizuje definitivní odstřižení od ruských dodávek ropy. Dále se časopis věnuje kontroverzním otázkám v oblasti solární energetiky, kryptoměnovému eldorádu, které je nyní pod dohledem ČNB, a analýzám investic do realitních fondů. Prostor dostávají i méně viditelná, ale neméně důležitá témata, jako je obtížný nábor ve státní správě nebo tichý růst digitálních platebních firem na Moravě. Pojďme si projít nejdůležitější body tohoto vydání, které reflektují zásadní ekonomické a společenské změny.
Hlavním tématem tohoto čísla je ukončení závislosti na ruské ropě prostřednictvím projektu, který má změnit celý energetický trh v Česku. Symbolická i praktická hodnota ropovodu Družba, který desítky let přiváděl ropu z Ruska do českých rafinerií, se nyní stává minulostí. Finišující projekt, který Družbu nahrazuje, představuje pro Českou republiku strategický krok směrem k větší energetické nezávislosti.
Časopis se podrobně věnuje technickým, politickým i ekonomickým aspektům této změny. Jak se české rafinerie připravovaly na tento přechod? Které alternativní cesty pro dodávky ropy nyní preferují? Jaký dopad bude mít tato transformace na domácí energetický trh a konečné spotřebitele? Čtenáři se dozvídají, že nové ropovodní trasy a kontrakty s dodavateli z jiných částí světa mohou změnit nejen cenu suroviny, ale i geopolitickou rovnováhu v regionu. Konec Družby tedy není jen technickou záležitostí, ale i signálem, že se střední Evropa vymanila z energetického vlivu Ruska.
V úvodním komentáři se redaktorka Julie Hrstková zamýšlí nad stavem digitalizace v Česku a Evropě. Podle ní se digitalizace, která měla původně sloužit ke zjednodušení a zpřehlednění procesů, dostala do rukou ,digitálních šílenců‘ – nadšenců a technologických gigantů, jejichž cíle často přesahují rámec běžného rozvoje. Tento vývoj může mít negativní důsledky, protože mnohé projekty vznikají bez potřebné regulace a s minimálními ohledy na běžné uživatele.
Časopis varuje, že nekontrolovaná digitalizace může vést k tomu, že se státní správa stane spíše experimentálním polem pro technologické giganty než skutečným prostředkem ke zlepšení služeb pro občany. Hrstková zdůrazňuje, že je nutné vrátit se k základům a zaměřit se na užitečnost a smysluplnost digitálních projektů, místo toho, aby se digitalizace stala honbou za nejnovějšími technologickými vychytávkami.
Jakub Kodl, odborník na investice do umění, v rozhovoru odhaluje nástrahy této specifické oblasti. Investice do umění jsou podle něj nejen o penězích, ale i o emocích. ,Dílo si zamilujete a pak je těžké se ho zbavit,‘ říká Kodl, který sám viděl mnoho investorů, jak váhají s prodejem uměleckých děl, i když jim trh přinášel velké zisky. Problém podle něj nastává ve chvíli, kdy sběratelé přestanou uvažovat čistě pragmaticky a nechají se pohltit emocemi.
Kodl proto radí: před investicí si stanovte jasný cíl. Kupujete obraz jako dlouhodobý finanční aktivum, nebo ho chcete mít jako srdcovou záležitost? Tento druh investice je navíc velmi závislý na proměnlivých trendech a preferencích trhu, což přináší další rizika. Kodl připomíná, že na rozdíl od nemovitostí či akcií má umění výhodu v tom, že jej můžete vlastnit a zároveň si ho užívat – ale právě tato vlastnost se může stát pastí pro nezkušené investory.
Rychlý rozvoj nabíjecí infrastruktury v Česku by mohl být považován za skvělou zprávu, kdyby neexistoval jeden zásadní problém – nedostatek elektromobilů. Časopis se podrobně věnuje rozporu mezi rychle rostoucím počtem nabíječek a stagnujícím trhem s elektromobily. I když vláda podporuje výstavbu nabíjecích stanic a investuje do infrastruktury, samotný trh s elektrovozy se nerozvíjí dostatečně rychle.
Proč tomu tak je? Časopis analyzuje, že hlavní bariérou je vysoká pořizovací cena elektromobilů, nedostatek motivací pro spotřebitele a také obavy z nízkého dojezdu. Nabíjecí stanice se tak často ocitají prázdné, což způsobuje provozní ztráty provozovatelům. Tento paradox přináší otázky ohledně budoucnosti elektromobility v Česku a ukazuje, že vybudovat infrastrukturu je jen první krok – skutečná změna nastane teprve tehdy, až budou mít spotřebitelé reálný důvod přejít na elektrický pohon.
V oblasti energetiky se časopis zaměřil na temnou stránku solárního byznysu. Na tzv. ,černé listině‘ solárníků se objevují i renomované firmy, které se údajně dopouštěly podvodných praktik, jako je falšování recenzí nebo manipulace s výkonovými testy. Některé z těchto společností měly donedávna pověst spolehlivých partnerů, což jen dokládá, jak nevyzpytatelný je současný trh s obnovitelnou energií.
Časopis přináší přehled firem, které byly obviněny z klamání spotřebitelů, a nabízí čtenářům doporučení, jak se vyhnout nekalým praktikám při výběru dodavatele solárních řešení. Tento problém opět otevírá otázku regulace a ochrany spotřebitele, která v této dynamicky se rozvíjející oblasti stále pokulhává.
Doba divokého růstu kryptoměn v Česku zřejmě končí. Česká národní banka (ČNB) totiž zavádí nová pravidla, která mají dohlížet na poskytovatele služeb v oblasti kryptoměn. Časopis se podrobně věnuje tomu, co tato nová regulace znamená pro trh a jak ovlivní malé i velké hráče. ČNB si klade za cíl zvýšit bezpečnost a transparentnost obchodování s kryptoměnami a omezit prostor pro podvody a praní špinavých peněz.
Nová pravidla zahrnují přísnější registrace, dohled nad burzami a povinnost poskytovatelů reportovat podezřelé transakce. To může mnohé menší subjekty odradit od dalšího působení na českém trhu, zatímco větší hráči se budou muset přizpůsobit novým podmínkám. Tento krok ČNB je podle odborníků nevyhnutelný a ukazuje, že kryptoměny přestávají být považovány za pouhou spekulativní investici a stávají se seriózním finančním nástrojem.
Nové vydání Ekonomu tak přináší analýzu aktuálních ekonomických trendů, zaměřuje se na klíčové změny v oblasti energetiky a financí a poskytuje čtenářům hlubší vhled do témat, která formují současný trh.
Ekonom je nezávislý analyticko-zpravodajský ekonomický týdeník, který poskytuje objektivní a nezkreslené informace. Pomáhá při rozhodování podnikatelů, manažerů, investorů a zástupců veřejné správy. Kvalitní čtení v něm najdou všichni, kteří se zajímají o dění v ekonomice, společnosti, politice, technologiích a hledají informace zasazené do kontextu, rozebrané do hloubky.
Vydavateľ | Economia, a.s. |
---|---|
Publikované | 3. 10. 2024 |
Formát | On-line čtečka bez nutnosti instalace (Chrome, Edge, Firefox). Aplikace MEDIATÉKA pro Android a iOS. |
Veľkosť | 2 MiB (Presná veľkosť sa môže mierne líšiť podľa využívaného zariadenia.) |
Pre čo najlepší zážitok z webu - aby fungovalo vyhľadávanie, aby sme si pamätali, čo máte v košíku, aby ste jednoducho zistili stav vašej objednávky, aby sme vás neobťažovali nevhodnou reklamou a aby ste sa nemuseli zakaždým prihlasovať.
Preto od vás potrebujeme súhlas so spracovaním súborov cookies, tj. malých súborov, ktoré sa dočasne ukladajú vo vašom prehliadači. Ďakujeme, že nám ho dáte a pomôžete nám tak zlepšovať web.