Dymák 4/2025
85 Kč
Dymák 5/2025
Obsah vydání
Dymák 5/2025: Včely, věda, zkušenosti a výzvy současného včelaření
Aktuální vydání časopisu Dymák opět přináší hutnou dávku odborných postřehů, praktických zkušeností a výzkumných novinek ze světa včelaření. Čtenáře zavádí do různých koutů včelařské praxe – od technologických inovací až po tradiční dilemata jako je kočování, nemocnost včelstev či práce s matekmi. Každý článek je příspěvkem k živé mozaice oboru, který i v dnešní době stojí na prahu velkých změn.
RNA pesticid proti klieštikovi?
Jedním z nejdiskutovanějších článků tohoto čísla je příspěvek Jany Obrancové, která se zabývá otázkou, zda může RNA pesticid představovat naději v boji proti klieštikovi včeliemu. Tento parazit zůstává jedním z nejnebezpečnějších nepřátel včel, a proto jsou jakékoli nové metody kontroly vítány s velkým zájmem – ale také s určitou skepsí.
Autorka popisuje mechanismus fungování RNA postřiků, které mají cíleně zasahovat do genetických procesů parazita, aniž by ohrozily samotné včely. Zároveň upozorňuje na otázky bezpečnosti, etiky i legislativních omezení. Tento text není jen vědeckou úvahou, ale i výzvou k diskuzi o tom, jaký směr vývoje je pro včelaření přijatelný a udržitelný.
Takto to robím ja: včelařova zkušenost
Miloš Bako přináší osobní, detailní a praktický pohled na to, jak on sám včelaří – od organizace stanovišť přes krmení až po prevenci nemocí. Jeho přístup je založen na důvěře ve vlastní pozorování, flexibilitu a respekt k přírodním rytmům. Čtenář tu najde inspiraci, která nevychází z laboratoře, ale z každodenní praxe.
Kočovanie: dilema i výzva
Téma kočování včelstev rezonuje hned ve dvou textech. Na jedné straně Jana Obrancová upozorňuje, že slintačka a kulhavka, přenosná virová nákaza, může pohyb včelstev mezi regiony výrazně zkomplikovat. Na straně druhé Martin Kožák a Martina Berecová obhajují kočování jako jasnou volbu, zejména kvůli kvalitní pastvě a výnosům. Popisují logistiku, náklady i benefity, které kočování přináší – a vyzývají ke zdravému kompromisu mezi mobilitou a ohleduplností k regionálním podmínkám.
Technologická obrana proti sršni ázijskému
Jaroslav Gunár se věnuje novému nepříteli včel – sršni ázijskému, jehož výskyt se začíná nebezpečně rozšiřovat i ve střední Evropě. Autor představuje možnosti sledování a eliminace sršňů pomocí informačních technologií – včetně aplikací, které sledují pohyb dravce nebo hlásí jeho výskyt v reálném čase. Tento článek ukazuje, že i tradiční včelařství se otevírá digitálním nástrojům.
Monitoring úhynů a komunitní věda
V dalším textu Jana Obrancová apeluje na zapojení co nejširší veřejnosti do monitoringu úhynů včelstev. Díky jednoduchým online formulářům a sdílení dat může každý přispět ke komplexnějšímu pochopení, kde a proč včelstva hynou. Jde o další příklad, jak se věda a praxe mohou propojit ve prospěch celé komunity.
Výměna matek, nozema i včelí psychologie
Branislav Horr analyzuje přidávání matek do včelstva – téma, které bývá často předmětem sporů. Přehledně shrnuje argumenty pro i proti, přidává zkušenosti z terénu a nabízí doporučení, která mohou pomoci zvládnout tento kritický proces.
Barbora Sabolová pokračuje ve svém rozsáhlém seriálu o nozematóze, tentokrát ve třetím díle. Zaměřuje se na dlouhodobé dopady infekce na kondici včelstev a zkoumá efektivitu různých léčebných strategií. Článek je vědecky fundovaný, ale zároveň srozumitelný i pro praktické včelaře.
V zajímavém eseji Juraj Goro odhaluje, jak snadno může včelařská obec podlehnout hoaxům a mýtům – od zázračných přípravků po konspirační teorie o úhynu včel. Jeho apel na kritické myšlení je aktuální a důležitý.
Medná komora, včelí roj a zapomenutý včelín
Ján Marx popisuje specifika medné komory, a proč je dobré tuto konstrukci opět vracet do hry. Miloš Porada se pak ve svém příspěvku zamýšlí nad tím, proč se některým rojům daří více než jiným, a jaký vliv má samotné vedení včelstva.
Závěr patří Karolu Jacečkovi, který připomíná zašlou slávu jednoho impozantního včelína, dnes již zpola zaniklého. Jeho text je nejen připomínkou tradice, ale i výzvou k tomu, abychom nezapomínali na architekturu, která kdysi symbolizovala úctu k řemeslu a krajině.
Jaseňovec metlinatý: nenápadný pomocník
Botanickou vložkou čísla je článek Miroslava Bednárika o jaseňovci metlinatém, dřevině, která si zaslouží pozornost nejen včelařů. Její medonosné vlastnosti, odolnost a estetická hodnota z ní činí ideální součást včelí pastvy i okrasného sadovnictví.
Dymák 5/2025 opět ukazuje, že včelaření není jen práce se včelami, ale komplexní svět, kde se potkává příroda, věda, technika i tradice. V každém článku cítíme vášeň pro obor, který je možná starobylý, ale rozhodně ne zastaralý. Je to čtení pro každého, kdo chce porozumět včelám – a skrze ně i sobě samému.
Obsah vydání byl vygenerován pomocí AI. V případě nepřesností nás, prosím, kontaktujte.
Popis
Májové číslo časopisu pre všetkých včelárov.
Detaily
| Vydavatel | VINGUSTE S.R.O. |
|---|---|
| Publikováno | 28. 4. 2025 |
| Formát | On-line čtečka bez nutnosti instalace (Chrome, Edge, Firefox). Aplikace MEDIATÉKA pro Android a iOS. |
| Velikost | 2 MiB (Přesná velikost se může mírně lišit dle využívaného zařízení.) |