V říjnu to byly dva roky od doby, co strahovský Památník národního písemnictví změnil své působiště a transformovaný v Muzeum literatury otevřel v bubenečské... Více
49 Kč Cena vč. DPH
? Jak číst elektronické časopisy?
V říjnu to byly dva roky od doby, co strahovský Památník národního písemnictví změnil své působiště a transformovaný v Muzeum literatury otevřel v bubenečské vile stálou expozici Rozečtený svět. Uvádějí ji slova Vladimíra Holana: ,Nikdy nevíme, jaký stav sevřel nebo uvolnil toho, kdo přistoupil k četbě.‘ A logicky následuje pochybnost: ,Co vlastně vystavujeme, vystavujeme-li literaturu?‘
Toto zdánlivě banální tázání, které vymezuje i téma letošního třiadvacátého čísla A2, však nevede k jednoznačným odpovědím. Naopak, vybízí k dalším otázkám. Dá se vůbec onen zastřený stav osamoceného čtení, o němž píše Holan, zprostředkovat? Může přimět muzejní expozice příchozí ke čtení? A má se o to vůbec pokoušet? Co dělat, aby se díla, jež ožívají až při čtení, nezměnila v pouhé historické artefakty či doklady? A naopak, jak zohlednit jejich materialitu? A jaká je vůbec role paměťových institucí v 21. století? Mají hájit kánon a sdílenou kulturní paměť, nebo dávat prostor marginalizovaným hlasům a zpochybňovat zažité narativy? Lze skloubit bdění nad tradicí s nutností popularizovat a reflektovat aktuální trendy a dobové diskuse?
K hledání odpovědí jsme přizvali v první řadě ty, kdo se podílejí na řízení, koncepci či edukačních programech Muzea literatury, ale také kulturní pracovníky, kteří uvažují o možnostech, jak v prezentaci literární historie využít nová média či emocionální kurátorství. Pro srovnání se podíváme do Polska, ale dočtete se také o rodných domech a světničkách českých velikánů, o lpění na fetiších nebo o tom, že informační cedule vytvářejí bariéru mezi vzděláním a kultem. Koneckonců mezi pečlivě uchovávané literární památky patří – ať se nám to líbí, nebo ne – i třísky z rakve Karla Hynka Máchy nebo žehlička coby jediný artefakt upomínající na Boženu Němcovou…
Ale nevytváří i současná literatura své kulty a fetiše? Až dočtete toto číslo, můžete nám napsat, jaký je váš oblíbený literární fetiš.
editorial: Blanka Činátlová, redaktorka A2
A2 je nezávislý kritický čtrnáctideník, který reflektuje kulturu v co nejširším pojetí, tedy včetně společenského dění a politiky. Vychází každou druhou středu a má 32 stran novinového formátu.Svým obsahem i přístupem se A2 snaží vytvářet alternativu k hlavnímu proudu, jehož specifika zároveň kriticky reflektuje.
| Vydavatel | Kulturní Čtrnáctideník A2 |
|---|---|
| Publikováno | 6. 11. 2024 |
| Formát | On-line čtečka bez nutnosti instalace (Chrome, Edge, Firefox). Aplikace MEDIATÉKA pro Android a iOS. |
| Velikost | 2 MiB (Přesná velikost se může mírně lišit dle využívaného zařízení.) |
Pro co nejlepší zážitek z procházení webu - aby fungovalo vyhledávání, abychom si pamatovali, co máte v košíku, abyste jednoduše zjistili stav vaší objednávky, abychom vás neobtěžovali nevhodnou reklamou a abyste se nemuseli pokaždé přihlašovat.
Proto od vás potřebujeme souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se dočasně ukládají ve vašem prohlížeči. Děkujeme, že nám ho dáte a pomůžete nám tak web zlepšovat.
ČESKY 
SLOVENSKY 
