ČESKY 
SLOVENSKÝ 
Listy 4/2024
73 Kč
Listy 5/2024
Obsah vydania
Časopis Listy 5/2024 přináší pestrou směsici témat, která oscilují od domácí politiky až po globální otázky, kulturní reflexe a historické připomínky. Tento výjimečný ročník zkoumá hlouběji jak české, tak mezinárodní souvislosti, s důrazem na politické, sociální i ekologické krize. Nabízí analýzy aktuálních událostí, ale i vzpomínky na důležité postavy historie a kultury, čímž vytváří široký obraz toho, co dnes rezonuje v myslích intelektuálů, umělců a veřejnosti.
Politická krize a volby
Jedním z klíčových textů je esej Patrika Eichlera, který analyzuje výsledky krajských voleb. V textu se zabývá, jak tyto volby prohloubily současnou politickou krizi v Česku. Eichler nešetří kritikou, když upozorňuje na neschopnost politických stran reagovat na hlubší problémy, a zároveň varuje před rostoucím odcizením občanů od politických procesů. Jeho úvahy vyvolávají otázky o budoucnosti demokratické politiky v zemi, která je stále více polarizována.
Na podobné téma navazuje Hynek Skořepa, jenž přináší tvrdou kritiku stavu ekologických politik. Jeho článek s názvem Ekologie zůstane na posledním místě odhaluje, jak málo prostoru se v českém politickém diskurzu věnuje ekologii, navzdory tomu, že klimatická krize je jedním z největších globálních problémů. Skořepa poukazuje na to, že ani výsledky voleb, ani programy stran nenaznačují skutečný zájem řešit environmentální otázky.
Mezinárodní pohled a otázka strachu
V mezinárodním kontextu časopis přináší pohled na slovenskou politickou scénu po volbách a pádu Fica. Juraj Buzalka se věnuje atmosféře strachu a nejistoty, která panuje na Slovensku, a spekuluje o tom, co bude následovat po této turbulentní době. Zatímco Buzalka analyzuje politické zmatky a otřesy, Pavol Ičo se zaměřuje na méně známé postavy slovenského odboje, čímž nabízí hlubší vhled do historie boje za svobodu a nezávislost.
Evropská témata pokračují v článcích o současných politických a ekonomických výzvách. Paul Mason podrobně analyzuje situaci v Evropě, kde ekonomická válka mezi Draghiho a Putinovými vizemi vytváří nové napětí. Text se zaměřuje na střet dvou odlišných přístupů k ekonomice a vlivu, které mají na stabilitu Evropy.
Lauri Finér přináší téma finské pravicové vlády, která podle něj postupně rozkládá sociální stát. Finérova kritika vlády je ostrá a varuje, že pokračování těchto politik může mít katastrofální dopad na kvalitu života obyvatel Finska. Téma Finska je rozvedeno i v historickém kontextu v článku Zdeňka Víška, který mapuje finský boj za nezávislost ve 20. století. Tento text je nejen historickou exkurzí, ale i inspirací pro současné boje za svobodu a nezávislost v různých částech světa.
Sociální otázky a moderní technologie
Další z významných témat je vliv moderních technologií na společnost. V rozhovoru s Ninou Fárovou, který vedl Petr Bittner, se rozebírá fenomén chytrých domácností. Přestože technologie mohou usnadnit mnoho činností, Fárová zdůrazňuje, že chytré domácnosti skutečně ulehčují práci především ženám jen zřídka. Článek se dotýká genderové nerovnosti v domácnostech a upozorňuje na to, že technologické vymoženosti často přidávají další vrstvu složitosti do již tak náročného dne.
Kulturní vsuvky a poezie
Na kulturní scéně se časopis věnuje řadě témat, od poezie až po film. Petr Borkovec se například zaměřuje na tvorbu básníka Adolfa Červinky a nabízí hlubokou analýzu jeho poezie. Červinkovy básně reflektují komplikovanost a tajemství lidské duše, což Borkovec rozebírá s obdivuhodnou jemností a porozuměním. Mezi další zajímavé příspěvky patří text Františka Všetičky, který se noří do světa literatury a kultury a analyzuje snahu autorů o hledání nových forem a tvarů v umění.
Historické připomínky a osobní vzpomínky
Vzpomínka na Františka a Dagmar Vaněčkovy, kterou napsal Jan Vaněček, přináší čtenářům lidský příběh z období, které bylo náročné a plné výzev. Tato nostalgická exkurze do minulosti je silným momentem časopisu, který nabízí pohled na životy lidí, kteří výrazně přispěli k rozvoji české kultury a společnosti.
Časopis Listy 5/2024 je výjimečným číslem, které nabízí širokou paletu témat. Od hlubokých politických analýz přes historické reflexe až po kulturní kritiku – každý čtenář zde najde něco, co jej zaujme. Tato vydání nejen reflektují současné problémy, ale přináší i důležité úvahy o budoucnosti společnosti a kultury.
Obsah vydania vygenerovaný pomocou AI. V prípade nepresností nás, prosím, kontaktujte.
Popis
Vybíráme pro vás z Listů 5/2024. Listy jsou dvouměsíčník s pestrou porcí textů o domácí i zahraniční politice a společnosti a opravdu bohatou dávkou kultury zahrnující knižní a divadelní recenze, fotografickou přílohu nebo povídky, básně a fejetony.
Čtěte Listy, je to zdravé — www.listy.cz
———
SPOLEČNOST
→ Miroslav Jašurek s Hedou Čepelovou se ptají na jednoduchou, ale zásadní otázku: Čemu vlastně věříme a jak si představujeme, že funguje svět?
→ Patrik Eichler hodnotí krajské volby. Co aktuálně charakterizuje českou politiku?
→ Ve spolupráci s Inspiračním fórem přinášíme rozhovor se socioložkou Ninou Fárovou. I přes vývoj technologií se objem domácích prací nezměnil a péče o domácnost zůstává především v rukou žen. Jaký potenciál změnit nezměnitelné mají chytré technologie?
→ Co bude po Ficovi? Jak se vypořádat s tím, že lidi mají strach, který není jen produktem propagandy? Juraj Buzalka se zamýšlí nad budoucností Slovenska.
→ Martin Burian píše z Rakouska o situaci v zemi po parlamentních volbách.
→ Objevte s Pavlem Ičem neznámé hrdiny slovenského protifašistického odboje. Seznamte se s Máriou Gulovičovou a Jánem Harmanem.
→ Sociální demokrat Hans Schuierer se v boji proti výstavbě jaderného zařízení ve Wackersdorfu nedaleko českých hranic postavil pokynům vlády z Mnichova. Tento čin se v německé politice stal ikonickým. Rozhovor s Hansem Schuiererem pro vás přinášejí Veronika Hofingerová s Janem Šíchou.
→ Francouzská mladší generace méně pije víno a jí maso. Co nám říká změna zdánlivě zakořeněných návyků?
→ Marcus Schneider píše z Bejrútu o izraelském útoku na Libanon.
→ Přichází africké jaro? Mladí během protestů v Africe volají po změnách, píše vedoucí afrického oddělení Friedrich-Ebert-Stiftung Henrik Maihack.
→ Paul Mason připomíná fakt, že do ruské války na Ukrajině je zapletená celá Evropa a vyvozuje z toho důsledky pro evropské lídry.
→ Finsko je od jara 2023 v rukou pravicové vlády Petteriho Orpa. Jak se jeho vláda v zemi projevuje, píše ředitel finské sociálně demokratické Nadace Kaleviho Sorsy Laury Finér.
→ Zprávu z Maďarska přináší Bálint Misetics. Orbán je krom odporu k liberální demokracii znám i svým postojem proti myšlence sociálního státu. Jak se to na Maďarsku podepisuje?
→ Itálie se hýbe směrem k autoritářství. Jak ho může porazit sociální dialog, píše Andrea Morniroli.
KULTURA
→ Byli jsme u devátého ročníku mezinárodního básnického festivalu Cena Václava Buriana. Přinášíme reportáž a báseň Neznámá planeta Zity Iszó, vítězky hlavní ceny za poezii.
→ Svůj jedinečný pohled na ulice světa přináší ve výběru fotografií Jiří Pelikán.
→ Podzimní jitro až k vám domů doručí báseň Adolfa Červinky. Zastavuje se nad ní Petr Borkovec.
→ ,Che bel posto,’ tři jednoduchá slova kněze, která změnila život. Začtěte se do povídky Lindy Liczki.
→ Adam El Chaar vás ve své reportáži vezme na padesátou Letní filmovou školu v Uherském hradišti.
→ Přijměte pozvání literárního historika a teoretika Františka Všetečky na cestu tvorbou básníka Wojciecha Ossolińského, jehož dominantním znakem je kritičnost, břitký humor a sarkasmus.
→ Jak se na polské společnosti podepsaly politické, hospodářské a společenské změny od poloviny 80. let do nástupu postkomunistické levice k moci? Historik a polonista Jan Škvrňák pro vás recenzuje novou knihu Michala Przeperskiho Dziki Wschód. Transformacja po polsku 1986–1993.
→ Recenze se dočkal i Život na tekutých pieskoch Jána Štrassera, Život na pavoučím vlákně Anny Strnadové nebo Zberatel' okamihov Mariána Hataly.
→ Pavla Bergmannová vás vezme do Moravského divadla Olomouc na Erbenovu Kytici. Stojí za to si do Olomouce udělat výlet?
→ Věra Čáslavská se v Japonsku stala hrdinkou a celebritou. Dnes její účast na tokijské olympiádě v roce 1964 připomíná plzeňské loutkové divadlo Alfa v česko-japonské inscenaci a také Alena Zemančíková v Listech.
→ Budapešť hostila Evropské sympózium o historii a současnosti rozhlasových her. Mimořádné okolnosti jeho letošního konání a závěry setkání popisuje Andrea Hanáčková.
→ Tomáš Tichák vás ve svém fejetonu zaveze do Polska s polonistou a připomíná tak desáté výročí úmrtí překladatele, publicisty, dlouholetého redaktora a vydavatele Listů Václava Buriana. Další fejetony se popasovávají s těžkým uzlem gordickým, Emilem Háchou nebo xenofobií v české společnosti.
Detaily
| Vydavateľ | Listy, dvouměsíčník pro kulturu a dialog |
|---|---|
| Publikované | 16. 10. 2024 |
| Formát | On-line čtečka bez nutnosti instalace (Chrome, Edge, Firefox). Aplikace MEDIATÉKA pro Android a iOS. |
| Veľkosť | 2 MiB (Presná veľkosť sa môže mierne líšiť podľa využívaného zariadenia.) |