ČESKY 
SLOVENSKY 
21. století 12/2024
57 Kč
21. století 11/2024
Obsah vydání
Listopadové vydání časopisu 21. století nabízí fascinující přehled nejnovějších vědeckých objevů, technologických inovací a filozofických otázek, které posouvají hranice našeho chápání světa. Každý článek se zabývá podstatnými tématy z oblasti astronomie, genetiky, historie a psychologie, jež inspirují k zamyšlení nad výzvami i pokroky, které formují naši budoucnost.
Terraformace Marsu – naděje pro lidstvo?
Jednou z nejdiskutovanějších vizí budoucnosti je možnost terraformace Marsu, která by mohla otevřít nové obzory kolonizace vesmíru. Zajímavostí je, že náklady na přetvoření podmínek na Marsu se díky moderním technologiím nezdají být tak vysoké, jak se dříve odhadovalo. Časopis podrobně rozebírá různé možnosti, jakými by se mohlo přeměnit nehostinné marsovské prostředí v obyvatelnou zónu, od jednoduchých metod řízeného oteplování až po složitější procesy tvorby atmosféry, a přibližuje klíčové hráče, kteří by mohli projekt financovat. Tato myšlenka tak přestává být pouhou sci-fi a nabírá konkrétnější obrysy.
Freudova posedlost? Mýtus pod lupou
Časopis se rovněž věnuje novému pohledu na dílo Sigmunda Freuda, zakladatele psychoanalýzy. Freudova teorie sexuality dlouho dominovala psychologickým výkladům lidského chování, ale nové studie naznačují, že Freudova ,posedlost sexem‘ je spíše mýtem než realitou. Článek rozebírá, jak tento stereotyp vznikl, a přináší zajímavé poznatky o tom, že Freudovy myšlenky měly širší záběr, než se tradičně uvádí. Přehodnocení Freudovy práce vrhá nové světlo na vývoj psychologie jako vědy, která se neustále proměňuje a otevírá dveře novým výkladům.
Černé díry a chybějící článek jejich evoluce
Astronomický článek odhaluje aktuální teorii o vývoji černých děr a zaměřuje se na ,chybějící mezičlánek‘ – středně hmotné černé díry, jejichž existence nebyla dosud prokázána. Tento objev by mohl změnit naše dosavadní chápání vzniku vesmíru a vývoje galaxií, protože právě tyto černé díry by mohly být klíčem k pochopení toho, jak vznikají a rostou obří černé díry v centrech galaxií. Čtenářům se tak nabízí neuvěřitelná cesta do světa astrofyziky, kde se každá nová teorie stává inspirací pro budoucí výzkumy.
Domestikace: Prokletí nebo požehnání?
Domestikace zvířat a rostlin se v hlavním tématu čísla jeví jako zlomový okamžik, který umožnil rozvoj lidských civilizací. Na druhé straně má však i své negativní stránky, neboť závislost na domestikovaných druzích přinesla také různé ekologické a zdravotní problémy. Tento článek ukazuje, jak domestikace nejen změnila vývoj lidstva, ale i jak zásadně ovlivňuje biodiverzitu, potravinovou soběstačnost a budoucnost naší planety. Čtenáři se dozvídají o tom, že změna přirozeného prostředí může být nevratná, což představuje výzvu pro budoucí generace, které budou muset vyřešit rovnováhu mezi zemědělstvím a ochranou přírody.
ITER a nejistá budoucnost jaderné fúze
Článek o projektu ITER přináší aktuální informace o problémech, které tento ambiciózní projekt na výrobu jaderné fúze sužují. Přestože se ITER stal symbolem budoucnosti čisté energie, jeho technologické i finanční komplikace oddalují spuštění minimálně o 15 let. Časopis přibližuje, jaké technické překážky stojí v cestě vývoji tohoto zdroje energie, a vysvětluje, proč je jaderná fúze pro vědce stále jedním z nejnáročnějších projektů, který ovšem může radikálně změnit energetiku na celém světě.
Grafenové překvapení na Měsíci
Nečekaným objevem, který zaujme fanoušky geologie i technologie, je nález grafenu ve vzorcích měsíční horniny. Tento jedinečný materiál, známý svými výjimečnými vlastnostmi, přináší nové otázky ohledně složení měsíčního povrchu a možného využití grafenu v budoucích technologiích. Článek rozebírá možnosti, které by tento objev mohl otevřít v průmyslu a vědě, protože grafen je jedním z nejslibnějších materiálů budoucnosti díky své vodivosti, pevnosti a ohebnosti.
Kvantová mechanika a vnímání magnetického pole ptáky
V ornitologické rubrice se vědci zaměřují na to, jak kvantová mechanika ovlivňuje schopnost ptáků vnímat magnetické pole. Tato fascinující schopnost, která ptákům umožňuje navigaci na dlouhých migračních trasách, je nyní zkoumána z hlediska kvantových efektů. Výzkumy naznačují, že vnímání magnetického pole není pouhým instinktem, ale propracovaným mechanismem, který zahrnuje chemické reakce citlivé na magnetické pole. Tento objev nejen zkoumá fungování přírody, ale může mít i dopady na technologie, které se inspirovaly právě biologickými procesy.
Superschopnosti lidského těla a dědictví traumatu
Lidské tělo skrývá mnohé ,superschopnosti‘, které přesahují běžné fyzické a mentální limity, a časopis přibližuje případy mimořádné odolnosti i mentální síly, které fascinují lékaře a vědce po celém světě. Další zajímavé téma je, zda může trauma být dědičné a přenášet se skrze genetické změny na další generace. Čtenáři se zde seznamují s výzkumy, které naznačují, že zážitky silného stresu mohou ovlivnit DNA, a tím i biologii potomků. Tento poznatek otevírá diskuzi o tom, jak genetika zpracovává nejen fyzické znaky, ale i psychologické stopy.
Černý čtvrtek a kolaps amerického snu
Historická rubrika přináší článek o Černém čtvrtku, dni, kdy došlo k velkému krachu na newyorské burze a začátku Velké hospodářské krize. Časopis analyzuje příčiny, průběh a důsledky této katastrofální události, která změnila životy milionů lidí a otřásla ekonomickými základy USA. Krach na burze přinesl nejen změny v ekonomickém systému, ale také zanechal trvalé následky v psychice společnosti, která se dodnes vyrovnává s důsledky této finanční krize.
Původ tajemného ,hobita‘ a vliv genů na chuť
V antropologické sekci se čtenáři dozvědí o původu tzv. hobitů – záhadného lidského druhu objeveného na indonéském ostrově Flores. Tento nález nadále vyvolává otázky ohledně lidské evoluce a ukazuje, jak pestrá a složitá je historie lidského rodu. Časopis rovněž přináší zajímavý pohled na genetiku a chuťové preference, kde se zaměřuje na to, jak geny mohou ovlivňovat naše chutě a averzi k některým pokrmům.
Listopadové 21. století je plné hlubokých témat, která nabízí pohled na svět vědy, historie a technologie z různých perspektiv. Každý článek otevírá nové možnosti pro pochopení současných i budoucích výzev, kterým lidstvo čelí, a inspiruje čtenáře, aby se vydali na cestu za poznáním, které jim poodhalí dosud neprobádané stránky naší existence.
Obsah vydání byl vygenerován pomocí AI. V případě nepřesností nás, prosím, kontaktujte.
Popis
21. STOLETÍ je časopis plný novinek. Věda, technika, objevy, lidé. Čtyři pilíře, na nichž již více než deset let stojí a díky kterým jej čte přes 400 000 čtenářů. S 21. STOLETÍM jsou i složité vědecké teorie zábavné a pochopitelné. 21. STOLETÍ každý měsíc odpovídá na aktuální otázky současné vědy a přináší často nevšední pohledy pod pokličku výzkumných institucí, unikátní fotografie i zajímavé příběhy. Podrobně a zblízka sleduje fascinující svět vědy. 21. STOLETÍ je důkazem, že i o vědě se dá psát čtivě, srozumitelně, lehce a s nadhledem. 21. STOLETÍ je časopisem čtenáře z 21. století.