ČESKY 
SLOVENSKÝ 
Harmonie 11/2024
45 Kč
Harmonie Speciál: Tváře české hudby
Obsah vydania
Speciální vydání časopisu Harmonie s podtitulem Tváře české hudby je poctou nejen významným osobnostem české hudební scény, ale i novým nadějím, které formují budoucnost této umělecké oblasti. Od dirigentů přes skladatele, instrumentalisty až po zpěváky a tanečníky – každá stránka tohoto vydání je oslavou tvůrčího talentu a osobitosti, která českou hudbu činí jedinečnou.
Číslo otevírá článek Allegro Forte, který slibuje, že s českými hudebníky se symfonie může odehrávat kdekoliv. Je to metafora pro neomezené možnosti a talent, které naši umělci přinášejí na jeviště po celém světě. Čtenáři se hned na začátku vydání ocitnou v atmosféře energie a dynamiky, kterou česká hudební scéna vyzařuje.
Jednou z klíčových osobností současné klasické hudby je Jakub Hrůša, a jeho článek Ve světě máme co nabízet tuto myšlenku podtrhuje. Hrůša, který patří mezi mezinárodně uznávané dirigenty, zde odhaluje, jaké to je reprezentovat českou hudbu na světových pódiích. Hovoří o českém hudebním dědictví, které je hluboce zakořeněno v historii a tradici, a zároveň zůstává neustále aktuální. Hrůša zdůrazňuje, že česká hudba má schopnost oslovovat globální publikum nejen svou technickou brilancí, ale především díky své duši a emocím, které v sobě nese.
Velké divadlo a svoboda jsou dvě věci, které Miřenka Čechová vnímá jako neoddělitelné od svého tvůrčího procesu. V článku Potřebuji velké divadlo a svobodnou ruku hovoří o svém vztahu k umění a o tom, jak důležité je mít prostor pro experimentování a osobní výpověď. Miřenka je výraznou postavou na poli současného tanečního a performativního umění, a její umělecké přístupy jsou synonymem pro odvahu a překračování hranic tradičních forem.
Miroslav Srnka, skladatel, který ve své tvorbě často zkoumá nové zvuky a neobvyklé hudební struktury, přirovnává orchestr k superorganismu. Jeho vnímání orchestru jako živé, pulsující bytosti, kde každý hráč hraje klíčovou roli, přináší nový pohled na kompoziční proces. Srnka se ve svém článku zabývá tím, jak orchestr funguje nejen jako skupina jednotlivců, ale jako celek, kde komunikace a spolupráce vytvářejí něco většího, než je součet jeho částí.
O tom, co to znamená se plně odevzdat hudbě, hovoří Josef Špaček, jeden z nejvýraznějších českých houslistů současnosti. V článku Snažím se odevzdávat hudbě sebe sama odkrývá svou vášeň a oddanost, s jakou přistupuje k interpretaci hudby. Špaček se zamýšlí nad tím, jak důležité je v hudbě nejen technické mistrovství, ale i schopnost propojit se s publikem na hlubší emocionální úrovni. Jeho slova jsou inspirací pro všechny, kdo věří, že hudba může být mostem mezi lidmi.
Alena Hron, talentovaná skladatelka, vnímá hudbu jako jazyk emocí. V článku Hudba jsou pro mě v první řadě emoce odhaluje, jak se ve své tvorbě snaží zprostředkovat pocity, které by se slovy nikdy nedaly plně vyjádřit. Hron se zaměřuje na to, jak hudba dokáže vyvolat hluboké lidské reakce a jak se snaží tento silný potenciál využít ve své tvorbě.
Václav Luks, odborník na barokní hudbu, přináší pohled na tuto historickou epochu s čerstvým nadhledem. V článku Barokní hudba nepotřebuje vysvětlování hovoří o tom, že baroko mluví samo za sebe – svou krásou, emocemi a bohatostí. Luks ukazuje, že barokní hudba není zaprášeným artefaktem minulosti, ale živým uměním, které stále oslovuje současné posluchače.
Velkým tématem tohoto vydání je Rok české hudby, v němž se představuje i Gabriela Beňačková. Její rozloučení s rolemi Jenůfy a Rusalky je dojemnou příležitostí rekapitulovat nejen její mimořádnou kariéru, ale také význam těchto oper v kontextu české hudby. Beňačková hovoří o tom, jaké to je zpívat role, které jsou hluboce zakořeněny v národním hudebním odkazu, a jakou odpovědnost cítí vůči tradici, kterou pomáhala vytvářet.
Není divu, že se na scéně objevil i Jiří Kylián, světoznámý choreograf, který se nikdy nebál překračovat hranice. Kyliánova tvorba je plná inovací a odvážných kroků, které mění způsob, jakým vnímáme tanec a pohyb. Jeho články jsou vždy inspirativní pro všechny, kdo se nebojí riskovat a jít svou vlastní cestou.
Závěr čísla přináší článek Faces of Czech Music, který představuje nové tváře české hudební scény. Aid Kid, Bella Adamova, Kukal Quartet, Daniel Matejča, Nikol Bóková a Lenny jsou jména, která dokazují, že česká hudba má před sebou slibnou budoucnost. Tito mladí umělci přinášejí čerstvé nápady a odvážné projekty, které posouvají hranice a otevírají nové možnosti pro českou hudbu na světové scéně.
Speciální vydání Harmonie tak nabízí nejen retrospektivní pohled na českou hudební tradici, ale také představuje novou generaci umělců, kteří tento odkaz přetvářejí a rozvíjejí dál.
Obsah vydania vygenerovaný pomocou AI. V prípade nepresností nás, prosím, kontaktujte.
Popis
Elektronický časopis Harmonie je měsíčníkem o vážné hudbě (klasické hudbě, jazzu a world music). Čtenář v ní najde recenze nových desek od českých i zahraničních vydavatelů, rozhovory s předními interprety vážné hudby i hodnocení koncertů.
Detaily
| Vydavateľ | A 11 s.r.o. |
|---|---|
| Publikované | 19. 9. 2024 |
| Formát | On-line čtečka bez nutnosti instalace (Chrome, Edge, Firefox). Aplikace MEDIATÉKA pro Android a iOS. |
| Veľkosť | 2 MiB (Presná veľkosť sa môže mierne líšiť podľa využívaného zariadenia.) |