A2-Feminismus mezi socialismem a tranformací-24/2024
49 Kč
„Ty jsou nejlepší na šukání,“ komentuje postava Franze Kafky obrázky těhotných žen, které mu ukazuje slizký sběratel pornografie, a abychom nepochybovali o... Více
49 Kč Cena vč. DPH
? Jak číst elektronické časopisy?
Časopis A2 číslo 13/2024 se zaměřuje na fascinující proměny v různých oblastech kultury a společnosti. Blanka Činátlová zkoumá bytosti přicházející zpoza obzoru, zatímco Shafigheh Keivan analyzuje dílo íránského autora Sádeqa Hedájata. Mariana Prouzová se zabývá Kafkovými prekérními situacemi, které odhalují lechtavou stránku vědy o přízracích.
Ondřej Klimeš připomíná Kafkovo lýtko a jeho symboliku, zatímco Ondřej Macl analyzuje nautické metafory v Kafkově tvorbě. Antonín Tesař recenzuje knihu 'Červotoč' od Layly Martínez, která přináší příběhy ze země mrtvých. Jan Kolář zkoumá Cronenbergův přístup k překračování hranic těla a jazyka, což je popisováno jako jeden proces.
Julie Šafová se věnuje sociálnímu dramatu Saint Omer a Vít Schmarc reflektuje dospívání Evropy na festivalu v Cannes 2024. Julia Pátá se zaměřuje na dragovou hauntologii Cindy Lee, zatímco Adam Tomáš recenzuje desku 'Orel, netopýr a pes', kterou charakterizuje 16 kopyt apokalypsy. Benjamina Slavíka fascinuje hudební symbolika.
Vojtěch Frank přináší muzikál inspirovaný životem Karla Gotta, zatímco David Bláha hovoří s historičkou umění Marií Rakušanovou o výstavě 'Očima Franze Kafky'. Josef Hrdlička se zamýšlí nad starými příběhy v kontextu přehřátého světa a Blanka Činátlová rozmlouvá s překladatelkou Věrou Koubovou o čtenářském ráji a Kafkových textech.
Jakub Řehák představuje nové literární texty a Alžběta Medková recenzuje knihu o kulturních domech v Československu. Błażej Szymankiewicz popisuje tragédii polské levice, zatímco Petr Profen Mareš zkoumá 'Úsvit všeho' od Graebera a Wengrowa. Vojtěch Čurda se věnuje narativům vzniku Československa a Matouš Hrdina představuje zelené ultimátum.
Tento pestrý obsah časopisu A2 číslo 13/2024 nabízí hluboký pohled na kulturní a společenské proměny, které formují současný svět.
,Ty jsou nejlepší na šukání,‘ komentuje postava Franze Kafky obrázky těhotných žen, které mu ukazuje slizký sběratel pornografie, a abychom nepochybovali o jeho erotické imaginaci, deklamuje dále: ,Úplně to vidím, člověk si hned představí, jak do žen pomalu zasouvá svůj velký úd.‘ Jedná se o scénu z nového německého televizního seriálu Kafka, na jehož scénáři se podíleli i kafkologové Daniel Kehlmann či Reiner Stach a který Salman Rushdie označil za ,nejlepší dramatizaci života velkého Kafky, jakou si lze představit‘.
Zmiňovaná scéna má problematizovat editorský přístup Maxe Broda ke Kafkovým textům. Ilustruje však také to, v jakém duchu se nesou připomínkové akce ke stému výročí spisovatelovy smrti, jimž už několik týdnů nelze uniknout. Většina z těchto aktualizací se pokouší demytizovat tradiční představy o Kafkovi jako zádumčivém, frustrovaném hypochondrovi a unikavém introvertovi, nemotorném v mezilidských interakcích, obzvlášť jedná-li se o vztahy milostné. Najednou je tedy všude plno Kafky, který sportuje, zahradničí, navštěvuje nevěstince a řehtá se čtveráckým či rovnou přisprostlým smíchem, který by slušel spíš Gombrowiczovým inženýrům.
Ani my jsme se nedokázali Kafkovi vyhnout, senzační remytizace ale nečekejte. Chtěli jsme si spíše s chutí počíst, protože – jak říká v rozhovoru překladatelka Věra Koubová – žádnou jinou dovednost než pozorné čtení k poznání slavného pražského autora nepotřebujeme. Původním záměrem tohoto čísla sice bylo Kafku upozadit a zaměřit se výhradně na motivy proměny, nakonec se ale ukázalo, že se bez kafkovské souvislosti žádná reflexe literární metamorfózy neobejde. V článku věnovaném proměnám ve filmech Davida Cronenberga se možná s překvapením dozvíte, že ,realistické vyprávění se nemůže vázat jen na jednu životní formu‘, a opravdu, v tematických textech narazíte na ne-lidské kypění, vykloubená těla, bujení plevelů, přednášející opičáky, křížence, oživlá dřeva… Na proměny krásné i děsivé.
Do nadcházejících letních dnů vám přejeme pokojné sny a klidné rozjímání!
Blanka Činátlová, redaktorka A2
A2 je nezávislý kritický čtrnáctideník, který reflektuje kulturu v co nejširším pojetí, tedy včetně společenského dění a politiky. Vychází každou druhou středu a má 32 stran novinového formátu.Svým obsahem i přístupem se A2 snaží vytvářet alternativu k hlavnímu proudu, jehož specifika zároveň kriticky reflektuje.
Vydavatel | Kulturní Čtrnáctideník A2 |
---|---|
Publikováno | 19. 6. 2024 |
Formát | On-line čtečka bez nutnosti instalace (Chrome, Edge, Firefox). Aplikace MEDIATÉKA pro Android a iOS. |
Velikost | 2 MiB (Přesná velikost se může mírně lišit dle využívaného zařízení.) |
Pro co nejlepší zážitek z procházení webu - aby fungovalo vyhledávání, abychom si pamatovali, co máte v košíku, abyste jednoduše zjistili stav vaší objednávky, abychom vás neobtěžovali nevhodnou reklamou a abyste se nemuseli pokaždé přihlašovat.
Proto od vás potřebujeme souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se dočasně ukládají ve vašem prohlížeči. Děkujeme, že nám ho dáte a pomůžete nám tak web zlepšovat.