Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu ,péče o duši‘, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od... Viac
Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu ,péče o duši‘, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let. Duše, která u Sókrata už není homérský stín ani mytická představa, byla ve filosofickém náhledu pojata jako síla rozhodnout se, zaujmout určitou pozici, směr. Patočka proto duši považoval za princip, z něhož vyrostly dějiny a podstatné momenty evropské kultury, filosofie, politika a umění.
Úvahy o povaze umění, které Patočka rozvíjel v dialogu s Martinem Heideggerem nebo Romanem Ingardenem, a jeho interpretace dílčích motivů u Sofokla, Čechova nebo Thomase Manna jsou v důkladném čtení Jana Josla dokladem toho, že umění vnímal jako zcela specifický druh reflexe lidského postavení ve světě.
Pre čo najlepší zážitok z webu - aby fungovalo vyhľadávanie, aby sme si pamätali, čo máte v košíku, aby ste jednoducho zistili stav vašej objednávky, aby sme vás neobťažovali nevhodnou reklamou a aby ste sa nemuseli zakaždým prihlasovať.
Preto od vás potrebujeme súhlas so spracovaním súborov cookies, tj. malých súborov, ktoré sa dočasne ukladajú vo vašom prehliadači. Ďakujeme, že nám ho dáte a pomôžete nám tak zlepšovať web.
ČESKY 
SLOVENSKÝ