Časopis 100+1 Zahraniční zajímavost SPECIÁL

Obsah vydání

Podzimní vydání 100+1 Zahraniční zajímavost Speciál 2024 představuje fascinující průřez dávnými civilizacemi, historickými událostmi a ztracenými tajemstvími, které formovaly naši minulost. Časopis se věnuje široké škále témat, od prehistorických lovců, přes legendy o králi Artušovi, až po záhadné sochy z Velikonočního ostrova. Každý článek čtenáře zavede hluboko do historie a nabízí nový pohled na známé i méně známé události a artefakty.

Muži sběrači a ženy lovkyně? Přehodnocení pravěké společnosti

Jedním z nejzajímavějších příspěvků tohoto vydání je článek, který se zabývá přehodnocením tradičních představ o pravěké dělbě rolí. Dlouho se mělo za to, že muži v pravěku byli lovci a ženy se věnovaly sběru plodin. Nové archeologické nálezy však tuto teorii zpochybňují. Výzkumy ukazují, že ženy pravděpodobně také lovily, zatímco muži se mohli podílet na sběru. Tento článek podává nový pohled na dynamiku pravěkých společností a dokazuje, že role jednotlivců byly mnohem rozmanitější, než jsme si dosud mysleli.

Hon na pradávné obry: Největší dinosauři světa

Časopis rovněž přináší fascinující pohled na největší dinosaury, kteří kdy kráčeli po Zemi. Tito pradávní obři, kteří měřili desítky metrů a vážili přes padesát tun, vzbuzují dodnes úžas i otázky. Jak se těmto tvorům podařilo dorůst tak obřích rozměrů a co stálo za jejich evolučním úspěchem? Článek se zabývá nejen fyziologií těchto obřích zvířat, ale také jejich ekosystémy a důvody, proč se vyvinuli právě do takových gigantických velikostí. To vše doplňuje grafické zobrazení těchto pravěkých gigantů v jejich přirozeném prostředí.

Konec mamutí stepi: Příběh pradávného pevninského mostu

Dalším zajímavým tématem je mamutí step, která před dvaceti tisíci lety spojovala Aljašku se Sibiří prostřednictvím ohromného pevninského mostu. Tento most umožnil migraci zvířat, včetně mamutů, napříč téměř nekonečnými travnatými pláněmi. Změny klimatu však tento svět nenávratně proměnily, což vedlo k postupnému vyhynutí mamutů a zániku této jedinečné ekosystémové oblasti. Časopis přináší podrobný popis tohoto období a vysvětluje, jak klimatické změny ovlivnily vývoj života na Zemi a co přesně přispělo k vyhynutí těchto majestátních tvorů.

Zdraví na příděl: Britské přídělové systémy během 2. světové války

Druhá světová válka přinesla do Británie mnoho útrap, včetně zavedení přísného přídělového systému. Ten však měl nečekaný vedlejší efekt – zlepšení zdraví populace. V době nedostatku se britští občané museli spoléhat na zdravější, jednodušší potraviny, což vedlo k poklesu srdečních chorob a obezity. Časopis nabízí unikátní pohled na to, jak stravovací omezení mohla mít pozitivní dopad na zdraví celé země a jaké lekce si můžeme z této doby vzít pro dnešek.

Otrokářská velmoc Boleslava I.: Temná stránka přemyslovského státu

V českých zemích má své místo Boleslav I., známý jako mocný přemyslovský vládce, který za svého panování rozšířil území českého státu a vybudoval silnou říši. Méně se však hovoří o tom, že jeho moc a bohatství pramenily částečně z obchodu s otroky. Přes české území vedla významná obchodní cesta, po které byly transportovány tisíce otroků, a tento obchod byl významným zdrojem bohatství Boleslavova dvora. Článek detailně popisuje, jak tento obchod fungoval a jakým způsobem přispěl k rozmachu přemyslovské říše.

Otec vlasti a pogromů: Temná stránka vlády Karla IV.

Karel IV., často označovaný jako otec vlasti, byl nejen osvíceným vladařem, ale také pragmatickým panovníkem, který se nevyhýbal krutým činům, pokud to sloužilo jeho cílům. Časopis se věnuje méně známým stránkám jeho vlády, zejména jeho podílu na pogromech proti Židům. Židé byli v té době vnímáni jako majetek krále, který je mohl vykořisťovat, a v některých případech se Karel IV. neštítil využít pogromy k posílení své moci. Tento článek nabízí kritický pohled na vládce, kterého si tradičně spojujeme především s rozkvětem českých zemí.

Zrod Čechů pohledem genetiky: Nové objevy archeogenetiky

V oblasti vědy časopis přináší článek o archeogenetice, oboru, který nabízí nový pohled na původ Čechů. Nové objevy naznačují, že naši předci, Vinidové, byli součástí širšího slovanského kmene, který se střetával s Vandaly a dalšími národy. Tento článek nejenže zkoumá, jak genetické výzkumy mění naše chápání historie, ale také osvětluje, jak se moderní technologie používají k odhalení pravěkých kořenů národů.

Temný věk krále Artuše: Mezi legendou a skutečností

Legenda o králi Artušovi a rytířích kulatého stolu je jedním z nejznámějších příběhů západní civilizace. Časopis se však zaměřuje na historické pozadí této legendy a ptá se, do jaké míry byla inspirována skutečnými událostmi. Po odchodu Římanů z Británie se kmeny Piktů, Skotů a Germánů vrhly na území, které zanechali, a doba temna, která následovala, dala zrod legendě o Artušovi. Článek se zamýšlí nad tím, kdo mohl být skutečný Artuš, a co z této krvavé éry Británie bylo pravdou a co jen romantickým přibarvením historie.

Záhadné figury z Rapa Nui: Velikonoční ostrov a jeho tajemné sochy

Velikonoční ostrov, známý pro své obří kamenné sochy moai, fascinuje vědce i milovníky záhad po celá desetiletí. Časopis přináší nový pohled na tyto monumenty a klade otázky, proč byly postaveny a jakou roli hrály v kultuře původních obyvatel ostrova. Záhadné sochy, kterých na ostrově stojí téměř tisícovka, nadále dráždí fantazii badatelů a nabízejí více otázek než odpovědí.

Znovuzrozená pýcha Babylonu: Ištařina brána

Jedním z největších archeologických objevů minulého století byla Ištařina brána, monumentální vstupní brána do starověkého Babylonu. Časopis se věnuje jejímu objevení, rekonstrukci a významu v kontextu babylonské kultury. Ištařina brána je nejen ukázkou mistrovské architektury starověku, ale také symbolem bohatství a moci jednoho z největších měst starověkého světa.

Podzimní vydání 100+1 Zahraniční zajímavost Speciál 2024 je bohaté na fascinující příběhy, které nejen informují, ale i inspirují. Každý článek nabízí hluboký vhled do historie a přináší čtenářům možnost ponořit se do tajemství minulosti, která stále ovlivňuje naši současnost.