Duben ve Faktech a svědectví otevírá bohatou sondu do dějin, vynálezů, válek i kulturního dědictví. Každý článek v tomto čísle představuje hluboký ponor do historie, která je vyprávěna s respektem k faktům, ale i s citlivostí k lidským osudům. V duchu titulu se redakce i tentokrát drží zásady, že pravdivé příběhy jsou často silnější než fikce.

Prvním z nich je portrét Miroslava Doliny – šlechtice, kterého osud zavál do víru revolučního hnutí. Text s názvem Revolucionář s cejchem šlechtice vykresluje muže, který se navzdory svému původu postavil za ideály, které tehdejší společnost nechtěla od aristokrata slyšet. Jeho příběh zpochybňuje stereotypní dělení na ,modrou krev‘ a lidový živel a ukazuje, že odvaha a svědomí nejsou otázkou rodokmenu.

Jaromír Grünwald přivádí čtenáře do tajemného světa špionáže v Japonsku v textu Hnízdo zmijí v Zemi vycházejícího slunce. Jde o strhující vyprávění ze zákulisí diplomacie a zpravodajských her, v nichž nejde jen o informace, ale o lidské životy. V atmosféře orientální kultury a napětí studené války se odehrává drama, které připomíná špionážní román – jenže toto je skutečnost.

Velkou pozornost si zaslouží i článek Petra Litoše o Špandavských denících Alberta Speera. Autor se s pečlivostí ponořil do svědectví někdejšího nacistického ministra, který po válce strávil dvacet let ve věznici Spandau. Deníky, které si vedl, odhalují nejen osobní úvahy o vině, moci a odpovědnosti, ale také každodenní život muže, jehož jméno bylo spjato s Hitlerovým režimem. Tento text má sílu díky své autentičnosti – čtenář se dostává až k nitru člověka, který budoval Třetí říši, a pak nad jejími troskami přemýšlel o vlastní roli.

Dobrodružné ladění přináší Jitka Lenková, která čtenáře zavede na Hujáb – místo opředené legendami, kde stojí tajemný kamenný kruh. Cestopisný text však nabízí víc než jen popis scenérií. Věnuje se i tragédii sestřeleného Lancasteru a osudu jeho posádky, čímž do krajiny vkládá vzpomínku, která zdaleka nepohasla.

Zájemce o technickou historii potěší příběh Richarda Trevithicka, průkopníka parního stroje. V textu Petera Bučky vystupuje jako muž, který byl první – ale přesto neuspěl. Autor se zamýšlí nad tím, proč některé vynálezy předběhnou dobu natolik, že jejich tvůrci zůstávají ve stínu těch, kdo přijdou později, ale dokážou lépe využít příležitost.

Bučka přidává i druhý článek – tentokrát věnovaný armádním sportovcům v boxerském ringu. Text Armádní sportovci mezi čtyřmi provazy odhaluje méně známou kapitolu vojenského života, kde se cvičila nejen fyzická kondice, ale i disciplína, strategie a respekt k soupeři.

Napětí, které doslova bere dech, nabízí reportáž Marka Brzkovského o muži, jenž přežil pád bez padáku z výšky sedmi kilometrů. Text stojí na hranici mezi zázrakem a lidskou odolností – a zároveň přináší nové poznatky o fyzice, medicíně a mentálním nastavení, které v krizových situacích rozhoduje o přežití.

Technickým skvostem z domácího prostředí jsou Mačkárny skla na Jablonecku. Marek Hofman představuje tento unikát českého sklářství nejen jako výsledek technologické preciznosti, ale i jako důkaz symbiózy mezi tradicí a inovací.

Dějiny albánské diktatury pak ožívají v článku Jitky Lenkové o Enveru Hoxhovi – Železné pěsti v Zemi orlů. Autorčin pohled se neomezuje jen na popis totalitního režimu, ale analyzuje i to, jak Hoxhova paranoia, izolacionismus a ideologická čistota formovaly celou generaci Albánců.

Miloš Jesenský se ponořil do hluboké minulosti a přináší text Věda a deset ran egyptských. Kombinuje historická fakta, biblické příběhy a moderní interpretace, čímž vzniká text, který překlenuje tisíciletí – a přesto zůstává živý a aktuální.

Jan Dvořák navazuje s příspěvkem o Psohlavcích, který ukazuje nejen legendu o obráncích Chodska, ale i jejich symboliku v novodobých dějinách. Text propojuje folklor, národní hrdost i právní výsady, jež se staly zárodkem odporu vůči útlaku.

Na závěr se čtenář vydá s Martinou Oplatkovou na putování po hradech a zámcích západního Maďarska. Článek spojuje architektonické skvosty s historickými příběhy a nabízí pohled na kulturní krajinu, kde se střetávaly vlivy Uher, Habsburků i moderní Evropy.

Fakta a svědectví 2025/4 potvrzují svou roli důvěryhodného a inspirativního průvodce historií – nejen tou velkou politickou a válečnou, ale i osobní, technickou a kulturní. Každý článek je cestou do minulosti, která má co říct i současnému čtenáři.

Obsah vydání byl vygenerován pomocí AI. V případě nepřesností nás, prosím, kontaktujte.

Časopis o historii zaměřený na popularizaci událostí národních i světových dějin, přičemž hlavní pozornost je věnována moderním dějinám

Detaily

Vydavatel	NAŠE VOJSKO-knižní distribuce s.r.o.
Publikováno	25. 3. 2025
Formát	On-line čtečka bez nutnosti instalace (Chrome, Edge, Firefox). Aplikace MEDIATÉKA pro Android a iOS.
Velikost	2 MiB (Přesná velikost se může mírně lišit dle využívaného zařízení.)